Vesmírný závod na cestě k Marsu vybojují hned tři sondy, přistát má pouze Tianwen-1 a Perseverance

Vhodná doba ke startu stroje směrem k Marsu přichází podle České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR pouze jednou za zhruba 26 měsíců a vychází ze vzájemného postavení obou planet na jejich cestách okolo Slunce.

Dráha proto musí být zvolena tak, aby se sonda vypuštěná ze Země setkala s Marsem v přesně daném bodě a přesně daném okamžiku. I když nejmenší přímá vzdálenost mezi Zemí a Marsem, na kterou se k sobě vzájemně mohou přiblížit, je jen o něco více než 56 milionů kilometrů, sonda uletí po tzv. Hohmannově trajektorii (nebo elipse či půlelipse) dráhu mnohonásobně delší.

Související

Radek Chlup

Astronomové detekovali nový typ takzvané pavoučí…

Ilona Cílková

Vědkyně objevila novou fúzní raketu, astronauty…

Tato vypočtená dráha je však nejvýhodnější, co se týká spotřeby paliva či času potřebného k této cestě. Ta trvá většinou šest až sedm měsíců a vychází právě z přesného načasování vlastního startu ze Země, v tzv. startovacím okně. Ideální čas startu bývá jen několik týdnů a přichází, jak už bylo uvedeno výše, zhruba každých 26 měsíců. Startovací okno bylo v loňském roce čtyřtýdenní, od 14. července do 15. srpna 2020.

První, kdo využil v roce 2020 ideálního času ke startu k Marsu, byla sonda Spojených arabských emirátů Hope (Naděje). Ta odstartovala z japonského kosmodromu Tanegašima pomocí japonské nosné rakety H-IIA v neděli 19. července 2020. A k Marsu by měla doletět jako první v úterý 9. února 2021.

Tato sonda však na planetě nebude přistávat, jejím úkolem je zkoumat z oběžné dráhy změny denních a sezónních cyklů atmosféry a prachové bouře v různých oblastech planety. Sonda o velikosti zhruba 2,4 x 2,9 metrů a vážící 1 500 kilogramů by na oběžné dráze kolem Marsu měla pracovat minimálně 2 roky.

Jako druhá odstartovala jen o několik dnů později čínská mise Tianwen-1 (nejpřesnější český překlad by asi byl „Pátrání po nebeské pravdě“), určená k hledání důkazů o současném a minulém životě na Marsu, výzkumu půdy a atmosféry. Ve středu 23. července 2020 vynesla nosná raketa Long March 5 z kosmodromu Wenčang náklad skládající se z orbiteru, tedy sondy, která zůstane na oběžné dráze Marsu, a přistávacího modulu (landeru), který nese i malé robotické vozítko (rover).

Přílet k Marsu a zachycení se na jeho oběžné dráze je naplánováno na středu 10. února, přistání výsadkového modulu s vozítkem potom na květen 2021 v oblasti pánve Utopia Planitia. Předpokládaná životnost vozítka je 90 solů (marsovských dnů, které jsou o cca 39 minut delší než dny pozemské). Za pozornost rozhodně stojí skutečnost, že celá mise (orbiter, lander i rover) má hmotnost téměř 5 tun a jde tak o zatím nejtěžší lidmi vyrobený stroj letící k Rudé planetě.

Americká sonda Perseverance (Vytrvalost) odstartovala z floridského kosmodromu na Mysu Canaveral ve čtvrtek 30. července 2020. Nosná raketa Atlas-V vynesla šestikolové vozítko o velikosti středního osobního automobilu a vážící 1025 kg na dráhu, která sondu přivede k Marsu ve čtvrtek 18. února 2021. Přistání na planetě bude provedeno přímo z přeletové trajektorie, bez zaparkování na oběžné dráze.

Sonda Perseverance by měla pomocí technologie „Sky crane“ (Nebeský jeřáb) dosednout v oblasti marsovského kráteru Jezero, který byl podle vědců dříve opravdu jezerem plným možná sladké vody. Zde bude rover, který si s sebou veze i malý průzkumný vrtulník Ingenuity (Vynalézavost), pátrat po stopách případného dávného života a sbírat vzorky, které by měly být některou z pozdějších misí dopraveny na Zemi.

Trvání mise roveru Perseverance je plánováno na jeden marsovský rok, který je zhruba dvojnásobně dlouhý oproti roku pozemskému. Ale vědci z celého světa věří, že mise bude mnohem delší a přinese veliké množství unikátních výsledků a objevů. A třeba i nějaká nečekaná překvapení… 

Jako zajímavost mise Perseverance uveďme, že na konstrukci roveru jsou připevněny tři malé křemíkové čipy, do nichž jsou vypálena jména 10 932 295 lidí z celého světa, kteří se zúčastnili kampaně „Send Your Name to Mars“ organizované Americkým úřadem pro letectví a vesmír NASA.