Sedm minut hrůzy pro americký průzkumný robot, jenž přistane extrémně složitým manévrem na Marsu

Trvání mise roveru Perseverance je plánováno na jeden marsovský rok, který je zhruba dvojnásobně dlouhý oproti roku pozemskému / NASA
Po sondách Al Amal (Spojené arabské emiráty) a Tianwen-1 (Čína), které se na oběžné dráze kolem Rudé planety usadily minulý týden, se chystá u Marsu ve čtvrtek 18. února 2021 další velká podívaná. Tou bude přílet a přistání velkého amerického průzkumného robota Perseverance.

Americký stroj nebude podle odborníků z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky parkovat na oběžné dráze Marsu, ale přímo z přeletové trajektorie provede mimořádně složitý přistávací manévr. Ten bude trvat sedm minut a pro náročnost je často nazýván „Sedm minut hrůzy“.   

Raketa Atlas-V vynesla šestikolové vozítko Perseverance (Vytrvalost) o velikosti středního osobního automobilu a vážící 1025 kg z floridského kosmodromu na Mysu Canaveral ve čtvrtek 30. července 2020. Přistání na Marsu je plánováno ve čtvrtek 18. února 2021 ve 21:55 našeho času v oblasti marsovského kráteru Jezero, který byl podle vědců dříve opravdu jezerem plným možná sladké vody.

Zde bude stroj, který si s sebou veze i malý dvourotorový průzkumný vrtulník Ingenuity (Vynalézavost), pátrat po stopách případného dávného života a sbírat vzorky, které by měly být některou z pozdějších misí dopraveny zpátky na Zemi.

Perseverance vyrobilo Výzkumné a vývojové centrum NASA Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně. Má podobný design jako úspěšná sonda Curiosity, která na povrchu Marsu pracuje již od roku 2012. Energii bude stroji dodávat moderní radioizotopový termoelektrický generátor o hmotnosti 45 kilogramů, využívající rozkladu 4,8 kilogramu oxidu plutonia a dvě lithium-iontové dobíjecí baterie.

Stroj nese, kromě vrtulníku Ingenuity, sedm vědeckých přístrojů určených pro výzkum povrchových i podpovrchových struktur planety a jejich chemickou analýzu, měření teploty, rychlosti a směru větru, velikosti a tvaru prachových částic, ověření technologií produkce kyslíku z atmosférického oxidu uhličitého, pořizování panoramatických snímků a hledání organických sloučenin. Trvání mise roveru Perseverance je plánováno na jeden marsovský rok, který je zhruba dvojnásobně dlouhý oproti roku pozemskému. 

Na konstrukci roveru jsou připevněny tři malé křemíkové čipy, do nichž jsou vypálena jména 10 932 295 lidí z celého světa, kteří se zúčastnili kampaně „Send Your Name to Mars“ organizované NASA, a také malý štítek se symbolem Aeskulapovy hole, označením lékařského stavu, jako pocta boji lékařů s pandemií COVID-19 během roku 2020.

Sedm minut hrůzy

Přistání na Marsu provede sonda Perseverance přímo z přeletové trajektorie, bez zaparkování na oběžné dráze. Tato poslední fáze šest a půl měsíce trvající cesty mezi planetami Země a Mars je často nazývána „Sedm minut hrůzy“, protože právě tak dlouho trvá vlastní přistávací sekvence.

Nejkrizovější část celé mise začne při rychlosti 5,9 km/s vstupem do horních vrstev atmosféry Marsu. V tomto okamžiku vyšle sonda inženýrům na Zemi zprávu o tom, že byl zaznamenán kontakt s atmosférou planety. Tento signál doletí do řídícího střediska NASA ale až za dlouhých 12 minut, ve chvíli, kdy už bude Perseverance pět minut na povrchu Marsu. Jestli je v pořádku, se lidé na vzdálené Zemi dozví právě až po dalších sedmi minutách napjatého očekávání. Pokud se sonda v určený čas neozve, bude to znamením, že přistání asi nedopadlo dobře…

Po vstupu do horních vrstev atmosféry Marsu se tepelný štít, chránící hlavní sondu, rozžhaví až na 2100 °C. Po dostatečném aerodynamickém zbrzdění, trvajícím zhruba 4 minuty, kdy sonda ztratí až 90 % své rychlosti, dojde ve výšce přibližně 11 kilometrů nad povrchem k otevření padáku a odhození již nepotřebného tepelného štítu. Pod ním se aktivují přistávací radar a kamera, které budou řídit poslední fázi cesty. Za další 2 minuty se z přeletového pouzdra uvolní speciální konstrukce tzv. „Nebeského jeřábu“ (Sky crane) s osmi raketovými motory, na jehož spodní části je připevněn rover Perseverance.

V poslední minutě letu potom tento létající jeřáb položí opatrně sondu, s již rozvinutými podvozkovými koly, a spuštěnou na dlouhých nylonových lanech, do plánovaného místa přistání a sám odletí do bezpečné vzdálenosti, kde se neřízeně zřítí na povrch. Rover je po dosednutí a aktivování systémů téměř okamžitě schopen činnosti. A jeho prvním úkolem bude odeslat na Zemi zprávu o tom, že je bezpečně všemi šesti koly na povrchu planety.

Mohlo by vás zajímat

Reklama