Pocity osamělosti podle neurologů zmizí, když budeme moudřejší

Náš mozek podle nové studie na pocity osamělosti reaguje přesně opačně než na pocit moudrosti. Čím moudřeji si připadáme, tím méně osamělí jsme. Asociace osamělosti a moudrosti byla popsána již dříve. Poprvé však tuto souvislost vědci pozorovali na neurální úrovni.

„Zajímalo nás, jak osamělost a moudrost souvisí s emočními předsudky. Což znamená, jak reagujeme na různé pozitivní a negativní emoce,“ řekla Jyoti Mishraová, neuroložka na Kalifornské univerzitě v San Diegu. 

Související

Ilona Cílková

Pití kávy může ohrožovat mozek, pravidelná…

Ilona Cílková

Špatná zpráva pro vegany: Dieta bez masa a…

Mishraová s pomocí 147 účastníků ve věku 18 až 85 let a elektroencefalografických záznamů pozorovala změny v mozkovém uzlu, kde jsou shromažďovány a poté zpracovávány interní i externí informace. Dobrovolníci se museli zúčastnit průzkumu, v němž měli vyhodnotit, zda se cítí osaměle, nebo spíše moudře. Následoval kognitivní test. A pak účastníci reagovali na výrazy v obličeji: pozitivní (šťastný), negativní (smutný), výhružný (rozzlobený) a neutrální.
 
Osamělé jedince nejvíce rozrušily rozzuřené tváře, přičemž kognitivní procesy v mozkovém uzlu se zpomalily. Lidé, kteří se vyhodnotili jako moudří, zase více reagovali na pozitivní tváře. Jejich kognitivní procesy v mozkovém uzlu se naopak zrychlily. Reakce byly protikladné v závislosti na tom, zda se člověk cítil moudře, nebo osaměle.
 
U osamělých lidí, na které zapůsobily rozzlobené emoce, byla zaznamenána zvýšená aktivita v levé horní mozkové kůře (důležitá pro alokování pozornosti). Moudří lidé, kteří reagovali na šťastné emoce, měli zase zvýšenou aktivitu v levé mozkové insule (sociální charakteristiky, jako je empatie).
 
„Tato studie ukazuje, že inverzní vztah mezi osamělostí a moudrostí, který jsme našli v našich předchozích klinických studiích, je alespoň částečně zakotven v neurobiologii a není pouze výsledkem subkejtivních předsudků,“ tvrdí Dilip Jeste, neuropsychiatr z Kalifornské univerzity.
 
Zapotřebí budou další výzkumy s pozorováním účastníků po delší dobu. Studie však ukazuje, jak osamělí lidé zpracovávají informace v mozku. A tyto informace jsou klíčové k tomu, aby lékaři mohli lépe pocity osamělosti zvládat.
 
Tento mozkový uzel je zároveň zkoumán pro léčbu stavů, jako jsou halucinace a tinnitus (ušní šelest). Je možné, že nějaká forma neurální stimulace by mohla s pocity osamělosti pomoci. „Mít biologické markery, které v mozku můžeme měřit, může nám to pomoci vyvinout efektivní léčbu,“ domnívá se Mishraová.