Mořští živočichové plavou v záhadných kruzích, ani japonští vědci netuší proč

Žralok loví tak, že proplouvá okolo své kořisti, než dojde k smrtícímu útoku. Plavání ve spirále teď ale dostává nový rozměr. Jak se zdá, nemusí sloužit pouze k lovu a praktikují jej i jiní mořští živočichové, jako jsou želvy, tučňáci, velryby a tuleni.

Japonští biologové s pomocí sledovacích zařízení, připnutých na trup mořským živočichům, ve vysokém rozlišení monitorovali jejich pohyb ve 3D. Nemohli si nevšimnout krouživých „událostí“, kdy kruh obepluli nejméně dvakrát v relativně konstantní úhlové rychlosti. Přitom se plavání v přímém směru jeví jako rychlejší varianta pohybu s možností účinějšího šetření energie.

Související

Radek Chlup

Amazonský prales překvapivě místo ochlazování…

Martin Pokorný

Změny životního prostředí lze vyčíst také z…

„Zjistili jsme, že tohle chování, při němž zvířata krouží za sebou při relativně konstantní rychlosti více než dvakrát, vykazovala široká škála mořských megafaun,“ uvedl hlavní autor studie Tomoko Nazaraki, biolog z Tokijské univerzity, který si pohybového vzorce náhodou všiml u karety obrovské. U tohoto druhu velké želvy (druhá největší mořská želva na světě) zkoumal, jak se přemisťuje a jaké navigační schopnosti má.
 
„Abych byl upřímný, když jsem poprvé viděl data, pochyboval jsem. Protože želva tak kroužila neustále jako stroj,“ pokračuje Nazaraki. „Když jsem se vrátil do své laboratoře, oznámil jsem tento zajímavý objev svým kolegům, kteří používali stejné datové 3D zobrazování ke studování široké škály mořských megafaunových taxonů.“
 
Krouživé, vzájemně si poměrně podobné plavání tak nakonec bylo spojeno s více druhy mořských živočichů. Například výzkumníci sledovali 272 krouživých událostí u žraloka tygřího (Galeocerdo cuvier) na Havaji. Čtyři jedinci obepluli kruh čtyřikrát až třicetkrát. Pak klesli do hloubky 130 metrů, kde lovili. Jiný žralok, samec, také kroužil okolo své nápadnice v rámci páření.
 
Lachtan antarktický (Arctocephalus gazella) se živí primárně v noci. Přesto ve dne vykazoval stejné krouživé chování. Tučňák patagonský (Aptenodytes patagonicus) zase kroužil na povrchu mezi hlubokými ponory směrem k potravě.
 
V roce 2019 byl pozorováni plejtváci dlouhoploutví (Megaptera novaeangliae), kteří při lovu vypouštěli bubliny, když plavali v kruzích. Tyto sítě vzduchových bublin mají vytlačovat kořist ke hladině.
 
Ale nejpřekvapivější bylo sledovat mořské želvy, jak kroužily, když plavaly ke svému hnízdišti. Jedna želva kroužila 76krát, jiná zase 37krát, než nabrala správný kurz. Tyto želvy se při migraci skrze oceány navigují s pomocí magnetického pole Země. Kroužení jim možná nějak pomáhá v jeho detekci a orientaci.
 
Plavání v kruhu v moři tedy má speciální význam, každý druh jej ale může aplikovat k jiným účelům. „Některá zvířata se například mohou pohybovat v kruzích, aby vylepšila hledání kořisti a současně sbírala geomagnetické informace,“ uvádějí vědci.