Vědci objevili hlodavce, který ukrývá tajemství mimořádné dlouhověkosti a zdravého stárnutí

Slepec galilejský je podzemní hlodavec, vzhledem podobný krtkovi / CEITEC
Stárnutí imunitního systému je jedním z kritických faktorů zvýšené náchylnosti k nemocem spojené s pokročilým věkem. Specifická neboli získaná imunita je založena na imunitní paměti.

Tato imunitní paměť je zajištěna díky paměťovým B buňkám, které prošly procesem klonální expanze specifickým v odpovědi na specifický patogen. Dále závisí na pomocných (efektorových) T­ buňkách a zejména na expandovaných liniích cytotoxických T-lymfocytů, které mohou v těle přetrvávat měsíce, roky nebo dokonce celý život.

Tyto již „poučené“ paměťové buňky nás účinně chrání před opakujícími se infekcemi. Současně to ale znamená, že se stárnutím může naše adaptivní imunita nahromadit břemeno předchozích chybných rozhodnutí, ke kterým v minulosti v organizmu došlo. Dochází tak k takzvanému „inflammaging“, což je vznik systémového chronického zánětlivého prostředí, které se objevuje během stárnutí organismu a napomáhá ke vzniku některých chorob souvisejících s věkem včetně aterosklerózy (kornatění cév), cukrovky 2. typu a rakoviny.

Mezinárodní tým vědců z institutu CEITEC Masarykova univerzita a jejich kolegové z Ruska a Izraele zkoumali adaptivní imunitu hlodavce slepce galilejského (Spalax Galili). Tento hlodavec je velmi pozoruhodný z hlediska své dlouhověkosti, zdraví a odolnosti vůči rakovině.

Vědci odhalili u slepce galilejského neočekávané uspořádání specifické imunity. Výsledky jejich vědecké studie byly publikovány v prestižním odborném časopise Nature Aging.

Slepec galilejský je podzemní hlodavec, vzhledem podobný krtkovi, který obývá oblast Východního Středomoří. Podobně jako další slavný nemodelový hlodavec, rypoš lysý, se slepec galilejský dožívá extrémně dlouhého věku. Tento hlodavec žije až 20 let, což je desetkrát delší doba než u jeho blízce příbuzných druhů, jako jsou myši a potkani.

Kromě toho se slepec galilejský a rypoš lysý vyznačují pozoruhodnou odolností vůči rakovině. Ačkoli oba dva druhy sdílejí tyto jedinečné vlastnosti, jsou evolučně vzdálené a vytvořily si rozdílné molekulární mechanismy.

„Během celého pozorovacího období, které trvalo několik desetiletí, nevykazovala kolonie slepce, čítající několik stovek zvířat žijících ve viváriu, žádné případy vzniku spontánních nádorů. Izraelští vědci navíc objevili, že slepec galilejský se vyznačuje zcela výjimečnou odolností vůči rakovině uměle vyvolané pomocí chemických látek. Již mnoho let studujeme funkci získané imunity během stárnutí a nemoci, včetně rakoviny, a tato mezinárodní vědecká spolupráce nám umožnila rozklíčovat imunitní organizaci v tomto výjimečném nemodelovém organismu,“ vysvětluje Olga Britanova.

Vědci odhalili, že slepec galilejský má nečekané uspořádání získané imunity. Nejpozoruhodnějším poznatkem bylo, že se s věkem slepce galilejského nehromadily velké klonální expanze paměťových T buněk, jako tomu je u lidí a myší.

Navíc exprese klíčových transkripčních faktorů, které řídí diferenciaci a dělení T buněk a produkci cytotoxinů zůstala nízká po celý život slepce galilejského. Malý repertoár imunoglobulinů u tohoto živočicha pak naznačil kratší paměť B lymfocytů.

„Adaptivní imunita slepce galilejského zřejmě preferuje udržovanou funkční a receptorovou rozmanitost před specializovanou dlouhodobou pamětí. Právě tato jedinečná organizační strategie pravděpodobně stojí za mimořádnou dlouhověkostí a zdravým stárnutím tohoto zvířete," uzavírají Dmitriy Chudakov a Olga Britanova. V budoucnu plánují vědci ještě hlouběji prozkoumat biologii a imunitní systém slepce galilejského pomocí nejmodernějších experimentálních a výpočetních metod.

Mohlo by vás zajímat

Reklama