Existovala alternativa k vytvoření Československa? Nebylo založení první republiky historickým omylem?

 
Další 1 fotografie v galerii
Masaryk nebyl revolučním zastáncem českého osamostatnění / AV ČR
Již malé děti se učí ve škole, že Československo vzniklo přičiněním T. G. Masaryka a díky okolnostem světové války. Dnes už to bereme jako samozřejmost. Existovala však nějaká alternativa ke vzniku nové republiky?

Jednou z možností, jak jinak uspořádat neuspokojivé vztahy v rakousko-uherském mocnářství by byla úzká spolupráce slovanských národů (s cílem oslabit německé elity) vedoucí k případné federalizaci – tato tendence se nazývala austroslavismus.

Další možnosti nabízel austromarxismus, postavený na emancipaci národních sociálních demokracií – tento trend zastával např. Bohumír Šmeral, pozdější zakladatel KSČ.

Radikální alternativu pak nabízela bytostná rezignace na svébytnost, představovaná osobou Huberta Gordona Schauera. Ten zapříčinil velmi ostrou polemiku článkem "Naše dvě otázky", v němž se tázal, zda je česká společnost dost velká a mravně silná, aby si budovala samostatnou kulturu, a zda úsilí, vložené do národního obrození by nebylo lépe investovat do obecné kulturní práce v rámci kultury německé. Odpůrci tohoto názoru v té době podezírali ze spoluautorství i T. G. Masaryka.

Masaryk má dodnes pověst tatíčka zakladatele, málo se už ale ví, že až do světové války nebyl revolučním zastáncem českého osamostatnění. „Ve státoprávních otázkách zůstal Masaryk stoupencem Palackého ideje Rakouska jako federace rovnoprávných národů. Nový československý stát jím byl následně proponován jako demokratický, humanitní, mnohonárodnostní a sekularizovaný útvar, inspirovaný někdejší monarchií, ale napravující její nedostatky,“ připomíná Miroslav Pauza z Filosofického ústavu AV ČR.

Masaryk totiž paralelně s Prohlášením nezávislosti československého národa jeho prozatímní vládou (Washington, říjen 1918) založil ve Spojených státech organizaci "The Democratic Middle-European Union".

Ta měla sdružovat středoevropské národy od Baltského moře až k Jadranu. „Šlo o jistou obdobu Americké unie, jejímiž elementy by nebyly národní, nýbrž mnohonárodnostní státy. Tento útvar by byl sice kulturně a ideově orientován na Západ, ale politicky by zůstal jeho svébytnou protiváhou – obdobně jako i protiváhou Východu,“ dodává filozof Miroslav Pauza. Jednalo by se tehdy vlastně o takové Spojené státy středoevropské.

 
Vstoupit do diskuze  (19)

Mohlo by vás zajímat

Reklama