Nejstarší 3D mapa krajiny vyrytá na kameni pochází z doby bronzové

Kamenný plát je zhruba v půli rozdělen rýhou, a ta odpovídá řece Odet v departementu Finistère na západním území Bretaně / Bournemouth University
Archeologové objevili nejstarší trojrozměrnou mapu v Evropě z doby bronzové. Jedná se o téměř čtyři metry dlouhou kamennou desku, která byla poprvé nalezena v roce 1900 ve francouzské Bretani. Zhruba 100 let se na ni prášilo v odlehlém hradním sklepení, aby až nyní vědci zjistili, že jde o vyobrazení okolí řeky Odet.

Kamenná deska ze Saint-Bélec, o rozměrech 2,2 x 1,5 metru, byla objevena v roce 1900 ve starověké mohyle v obci Leuhan v Bretani francouzským badatelem Paulem du Chatellierem.

Nález patřil do jeho soukromé sbírky do doby, než zemřel. Ztracený artefakt byl opětovně objeven až v roce 2004 na hradě Château de Kernuz. Objekt spravuje Národní archeologické muzeum, které mapu po Chatellierově smrti odkoupilo a uložilo do temného, vlhkého a odlehlého sklepení. Od znovuobjevení ji studoval mezinárodní tým pod vedením Clémenta Nicolase, výzkumníka z britské Univerzity Bournemouth.

Rytiny na desce, která byla datována do rané doby bronzové (mezi lety 1900 až 1650 př.nl.), jsou v souladu s krajinou okolo mohyly, v níž byla nalezena. Kamenný plát je zhruba v půli rozdělen rýhou, a ta odpovídá řece Odet v departementu Finistère na západním území Bretaně.

Další vyryté čáry zase naznačují menší toky v okolí, možná sídla z mladší doby bronzové, jiné mohyly a polní systémy. Statistické propočty specialistky na geografii určily, že rýhy na desce odpovídají současným mapám stejného území s přesností 65 až 80 procent.
 
„Tohle je pravděpodobně nejstarší mapa území, která byla identifikována,“ potvrdil pro BBC Nicolas. Po celém světě existuje několik takových map vytesaných do kamene. Obecně se ovšem jedná pouze o interpretace. Tohle je ale poprvé, co mapa zobrazuje oblast v určitém měřítku.
 
Otázkou zůstává, k čemu mapa sloužila a proč byla součástí mohylové stěny. Vědci předpokládají, že historie mohyly sahá až do konce starší doby bronzové. Mapa ovšem mohla vzniknout už v mladší době bronzové.

Pravděpodobně sloužila k ohraničení území, které patřilo tehdejší politicky a ekonomicky vládnoucí třídě. „Vytvoření takové kartografie je často spojeno s potvrzením moci, autority nad daným územím. Je to obecný kontext úspěchu, k němuž dochází ve starší době bronzové, v době, kdy vidíme vznik vysoce hierarchických společností,“ vysvětluje Yvan Pailler, jeden z autorů studie a archeolog na Université de Bretagne Occidentale. Takový výklad nabízí scénář, v němž byla mapa do mohyly umístěna jako symbol odmítnutí mocenského systému tehdejší vládnoucí elity.
 
„Máme sklon podceňovat geografické znalosti minulých společností. Tato deska je důležitá, protože tyto kartografické znalosti zdůrazňuje,“ dodává Nicolas.

Mohlo by vás zajímat

Reklama