Hubbleův vesmírný dalekohled pořídil znepokojivé snímky umírající galaxie

 
Další 1 fotografie v galerii
NGC 1947 spotřebovala téměř všechen plyn a prach, který galaxii dával strukturu, a tak se začala rozpadat / ESA/Hubble & NASA, D. Rosario, L. Shatz
Smrt si nevybírá. Platí pro všechno, co se ve vesmíru nachází. Člověk prochází životním cyklem, který vede až k nevyhnutelné smrti. Stejně tak příroda v ročních obdobích. Rozkvět barev, které s podzimem uvadají a v zimě opadají. Nevyhnutelné smrti neuniknou ani galaxie, jako je uhasínající NGC 1947. V jaké fázi vlastně galaxie prohlásíme za mrtvé?

NGC 1947 je čočková galaxie (přechodný typ mezi spirální a eliptickou galaxií) v souhvězdí Mečouna, od nás vzdálená přibližně 45,4 milionů světelných let. Galaxie vypadá jako Mléčná dráha nebo Andromeda.

Tenký disk s vypouklým jádrem a spirálovitými rameny. Disk tohoto typu ale postrádá spirálovité struktury. Hubbleův vesmírný dalekohled pořídil sérii fotografií, které právě takovou galaxii zachytily v procesu umírání.

Tak jako jsou pro lidský organismus zásadní živiny, pro galaxie je to plyn a prach, stavební kameny pro nové hvězdy. Tyto živiny ovšem galaxiím časem dojdou. A to je to, co můžeme pozorovat na fotografiích Hubbleova dalekohledu. NGC 1947 spotřebovala téměř všechen plyn a prach, který galaxii dával strukturu, a tak se začala rozpadat.

Nejprve pozbyla svá spirálovitá ramena, nyní, jak si můžete všimnout, v postupné tmě ztrácí celou strukturu. Za mrtvé galaxie považujeme ty, co za miliardy let nevytvoří žádné nové hvězdy. Vesmír však není dostatečně starý k tomu, abychom věděli, co se stane, když v takové galaxii všechny hvězdy zemřou.
 
Smrt podle některých názorů není konec. Doslovně to platí také pro galaxie. Mléčná dráha dostala druhou šanci a my žijeme v jejím druhém životě. Japonští vědci před třemi lety zjistili, že Mléčná dráha zemřela před 7 miliardami let. Naznačují to dvě odlišné populace hvězd, které se liší chemickým složením.

Jedna skupina je bohatší na kyslík, hořčík, křemík, síru, vápník a titan, druhá na železo. Mezi těmito dvěma kategoriemi nastalo „spící“ období, v němž se netvořily žádné hvězdy. Po 2 miliardách letech četné výbuchy supernov vymrštily svůj životadárný materiál do okolí. Ten se následně stal stravou pro okolní galaxie, jako byla právě vyhaslá Mléčná dráha.
 
Mléčná dráha je takový vesmírný kanibal. Během 13,5 miliardy let spořádala a pohltila hned několik galaxií, díky kterým byla dobře živena. Minulý rok astronomové z univerzity v Heidelbergu vytvořili její rodokmen a zjistili dříve neznámou srážku s galaxií Kraken před 11 miliardami let, která změnila její tvar. Prozradila to analýza hvězdokup v okolí.

A také víme, že za 4 až 5 miliardy let nastane střet s galaxií Andromeda, což bude pro Mléčnou dráhu nová kapitola. Z galaxií se utvoří nepravidelná eliptická galaxie. Většina hvězd z jádra Mléčné dráhy bude obíhat střed Andromedy. Její jádro však zůstane součástí galaxie nové.
 
NGC 1947 ale nebude mít takové štěstí. Na základě pozorování prostoru okolo galaxie je nepravděpodobné, že dostane injekci čerstvého materiálu, přinejmenším tedy v nejbližší době. NGC 1947 tak bude nadále uhasínat jako slábnoucí žárovka, až se ztratí v kosmické temnotě. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama