Zavádění umělé inteligence ve firmách nebrání technologie, ale lidé

Schopnost firem zavádět nové technologie má silný kulturní prvek. Aby experti ze společnosti Ericsson naplnili kvótu 500 manažerů odpovědných za AI nebo pokročilou analýzu dat za každou zemi, museli ke svému údivu oslovit přes 3000 respondentů ve Velké Británii, ale pouze zhruba 700 respondentů v Číně. Obecně bylo jednoduší požadovaného počtu dosáhnout v Asii než v západních zemích.

Jedním z důvodů může být obecně odlišný postoj k technologiím. Analýza časových řad z výzkumů Ericsson ConsumerLab ukazuje, že v roce 2000 16 % respondentů v Číně a Indii souhlasilo s výrokem: „Vždy hledám technicky nejvyspělejší produkt, jaký je k dispozici“, oproti pouhým 10 % ve Velké Británii, Německu a Spojených státech.

Související

Lukáš Bauer

Další krok na cestě k vývoji autonomních…

Martin Pokorný

Továrna budoucnosti je variabilní, propojená a…

V roce 2020 s ním souhlasilo 27 % respondentů v Indii a Číně, ale pouhých 17 % ve Velké Británii, Německu a Spojených státech. Jinými slovy, západní země sotva dosáhly úrovně zájmu o technologie, jaká panovala v asijských zemích o dvě desítky let dříve. 

Podobný vzorec lze pozorovat mezi manažery v aktuálním průzkumu, kdy 78 % dotázaných v Číně zavedlo AI nebo pokročilou analýzu dat oproti pouhým 24 % ve Velké Británii. Ačkoli západní země zjevně zaostávají v zavádění AI, stále mají čas zpoždění dohnat.

Další analýzy ukazují, že čím vyšší úrovně využití AI nebo pokročilé analýzy dat podnik dosáhne, na tím větší komplikace začne narážet. A většina z nich spočívá v lidech nebo firemní kultuře.