Tempo vegetační změny začalo výrazně zrychlovat již před 4000 lety

Ukazuje to studie publikovaná v jednom z nejprestižnějších světových odborných časopisů Science, na níž se podíleli i čeští vědci: dr. Ondřej Mottl z University of Bergen a doc. Petr Kuneš z katedry botaniky PřF UK.

Rychlost vegetační změny („rate of vegetation change“) závisí na obměně druhů za určitou dobu a tedy popisuje, zda se ekosystém mění rychleji nebo pomaleji. Takové zhodnocení v globálním měřítku může poskytnout zásadní vhled do vegetačních změn za posledních 18 000 let. V článku autoři porovnávají míru rychlostí vegetačních změn na všech kontinentech kromě Antarktidy od poslední doby ledové až do současnosti.

Související

Martin Pokorný

Vědci varují: Biodiverzita druhů klesá na celém…

Martin Pokorný

Vědci rekonstruovali vývoj biodiverzity rostlin od…

“Vegetace se do určité míry mění v čase neustále a to zejména kvůli klimatu, působení lidí, nebo kombinací obou,” komentuje dr. Ondřej Mottl, jeden ze dvou hlavních autorů publikace a český vědec pracující na univerzitě v norském Bergenu.

Společně s mezinárodním týmem čtrnácti vědců ukázali, že rychlost změn vegetace za posledních 18 000 let nebyla prostorově jednotná, což znamená, že se vegetace měnila jinak v různých okamžicích na různých místech.

Dalším ze členů výzkumného týmu je i doc. Petr Kuneš, paleoekolog pracující na Přírodovědecké fakultě Univerzitě Karlovy. “Naše analýzy překvapivě ukázaly, že na největší klimatickou změnu, tedy konec doby ledové, nereagovaly všechny oblasti stejně – tropy se odlišovaly od jednotné reakce v mírném pásu,” komentuje Petr Kuneš. ”Další velké překvapení je, že rychlost vegetačních změn akceleruje v posledních 4000 letech více než právě při zmíněném přechodu z doby ledové, a to na globálním měřítku,“ doplňuje vědec.

Výsledky studie jsou založeny na 1181 pylových záznamech, získaných z veřejné paleoekologické databáze zvané Neotoma, celosvětového zdroje informací, který uchovává celou řadu fosilních, paleoekologických a paleoenvironmentálních dat. “Možnosti provedení tak rozsáhlé globální analýzy staví na obrovském mnohaletém úsilí tísíců vědců z celého světa, kteří za mnoho desítek let nashromáždili obrovské množství dat a poskytli je do veřejné databáze. Česká věda na tom má nemalý podíl – data z České palynologické databáze jsou nyní součástí zmíněné databáze Neotoma, a na této spolupráci se již řadu let podílím,” poznamenává Kuneš. 

Analýza tak velkého množství dat ale není bez obtíží. Mottl vysvětluje, že vyhodnocení rychlosti vegetačních změn na základě existujících metod bylo v paleoekologické komunitě považováno za nespolehlivé z důvodů technických komplikací. Spolu s mezinárodním týmem však přišli s novou metodou, která byla představena v související publikaci a softwaru nazvaném R‑Ratepol.

Článek ukazuje, že přibližně před 4000 lety se tempo vegetační změny začalo výrazně zrychlovat a trvá až do současnosti. Zajímavé na tom je, že tyto vzorce mají jednoznačně globální charakter. „Tyto výsledky nás přesvědčily o dopadu našeho výzkumu. Většina ekologů, kteří studují současné ekosystémy, mají záznamy staré desítky nebo v některých případech stovky let, a tak mají sklon si myslet, že drastičtější změny ve vegetaci začaly v poslední době. My jsme ale ukázali, že dědictví akcelerace vegetačních změn sahá ještě hlouběji. Náš výzkum má zásadní důsledek na to, jak vnímáme náš současný svět," vysvětluje Mottl.