Lidé podrážděně reagující na zvuky mají citlivější spojení v mozku, zjistili vědci

Misofonie je neurologická porucha postihující 15 procent dospělé populace / Pixabay
I ty nejběžnější zvuky v produkci okolního světa mohou u některých lidí vyvolat nepříčetnost. Britští neurologové spojili misofonii se zvýšenou konektivitou mozkové motorické a sluchové kůry. Otevírají tak nové možnosti pro terapii této málo prozkoumané neurologické poruchy, která může mít negativní dopad na pacientův společenský život.

Misofonie, nenávist vůči zvukům, je neurologická porucha postihující 15 procent dospělé populace, zejména muže. Projevuje se úzkostí či podrážděností v reakci na určité zvuky okolí jako mlaskání, chroupání popcornu, hlasité dýchání, funění či posmrkávání.

Neurologové z britské Newcastle University ve své nové studii, jejíž výsledky byly publikovány v Journal of Neuroscience, u pacientů trpících na misofonii zjistili zvýšenou konektivitu mezi motorickou a sluchovou kůrou v mozku. Pro terapie to může být nová průchozí cesta k větší efektivitě.

Vědci pod vedením neurologa Tima Griffithse, profesora kognitivní neurologie na Newcastle University, lidem s misofonií a bez ní provedli sken mozku. Zjistili, že u obou skupin sluchové centrum na zvuk reagovalo podobně. U lidí s misofonií ale byla pozorována zvýšená komunikace mezi sluchovou a motorickou kůrou v mozku související s obličejem, ústy a krkem.
 
„Podobný model jsme také našli v komunikaci vizuální kůry a motorickými oblastmi, což nás překvapilo. Odráží to možnost, že k misofonii také může dojít vizuálním spouštěčem,“ řekl Sukhbinder Kumar, vědecký pracovník na Newcastle University. „Je to poprvé, co bylo pro tento stav zjištěno takové spojení v mozku.“
 
Vědci tomu říkají „zrcadlový systém“. Zvuky jiných lidí aktivují náš vlastní mozek tak, jako se děje v jejich případě.
 
„Myslíme si, že u lidí s misofonií nadměrná nedobrovolná aktivace tohoto zrcadlového systému vede k pocitu, že zvuky vydávané jinými osobami zasahují do jejich vlastních těl mimo jejich kontrolu,“ uvádějí vědci. „Je zajímavé, že lidé s misofonií mohou své příznaky zmírnit napodobením akce generující zvukový spouštěč, což naznačuje obnovení pocitu kontroly. Například když člověku s misofonií vadí příliš hlasitá mluva, začne ji podrážděně opakovat.
 
Neurologové navrhují, aby terapie nebraly v potaz pouze zvuková centra v mozku, ale také motorické oblasti.

#misofonie #zvuky #neurologie #mozek #porucha

Mohlo by vás zajímat

Reklama

Věda a vesmír

První detailní snímek hvězdy mimo naši Galaxii, nachází se 160 000 světelných let od Země

Marek Kuřina

Věda a vesmír

Astronomové objevili mini-neptun a odhalili tajemství ztraceného horkého jupitera

Marek Kuřina