Prvohorní jepice neměly podle vědců vůbec jepičí život

Jednalo se o zástupce rodu Misthodotes, nalezené v šedesátých letech na známém ruském nalezišti Tshekarda. Díky vynikajícímu zachování je možné na těchto jedincích, kteří mají na délku necelé dva centimetry a žili před více než 270 miliony let, pozorovat takové detaily jako ústní ústrojí, křídelní žilnatinu či drápky na chodidlech.

Vůbec poprvé vědci u takto starých jepičích fosilií popsali strukturu hrudi včetně detailů napojení křídel, které bylo až překvapivě podobné situaci u jejich dnešních příbuzných. Narozdíl od dnešních jepic však neměly ty prvohorní onen známý krátký "jepičí" život.

Související

Marek Kuřina

Vědci už ví, jak vznikají nové druhy živočichů

Radek Chlup

Oceány v prvohorách terorizovali mořští štíři,…

Dnes totiž okřídlená stádia tohoto hmyzu nemají funkční ústní orgány, nedokáží přijímat potravu a tak neodvratně brzy zahynou. U prvohorních jepic jsme však zdokumentovali dobře vyvinutá a patrně funkční kusadla, což naznačuje, že si mohly užívat života přeci jen o něco déle.

Vědci studovali i larvy těchto prvohorních jepic, které se zachovaly spolu s dospělci. Stylem života byly podobné těm dnešním, byly vodní (o čemž svědčí i dobře zachovaná žábra), a podle tvaru nohou usuzujeme, že žily na dně hrabavým způsobem života. Práce vědců Biologického centra AV ČR tak poskytuje pohled na život hmyzu před stovkami milionů let.