Vědci analyzovali stopy 7000 let starého jídla v pekáčích nalezených u Ochridského jezera

Archeologové, chemici a biologové pod vedením Jaromíra Beneše z Jihočeské univerzity a Lukáše Kučery z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci analyzovali stopy na velkých keramických pekáčích nalezených na počátku šedesátých let minulého století u Ochridského jezera na hranicích Makedonie a Albánie. Výzkum napovídá, že si tehdejší lidé pochutnávali na pokrmech s vepřovým masem, moukou a divokými rostlinami.

Nálezy byly součástí tzv. nákolních osad, které se v této lokalitě nacházely mezi roky 5200 až 5000 před naším letopočtem. Výsledky výzkumu byly publikovány ve speciálním čísle „Applied Analytical Chemistry“ prestižního chemického časopisu Molecules.

Související

Radek Chlup

Nerovnost mezi chudými a bohatými existovala už v…

Radek Chlup

Archeologové objevili lebku se znaky nepovedené…

Specialisté odebrali vzorky z povrchu pravěkých nádob v roce 2019 v rámci letní archeobotanické školy, kterou pořádá JČU a makedonské archeologické instituce. Vzorky pak byly zpracovány na několika českých a zahraničních pracovištích.

Mikroskopické stopy škrobů a fragmentů rostlin byly zkoumány v Laboratoři archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty JČU, detailní chemická analýza vzorků byla provedena na katedře analytické chemie přírodovědecké fakulty. Geneticko-imunologický signál z odebraného materiálu byl pak sledován na Západočeské univerzitě v Plzni. Velmi důležité bylo určení některých tzv. nepylových objektů v mikroskopických preparátech, které provedla Assunta Florenzano z univerzity v italské Modeně.

Samotné fragmenty keramických pekáčů byly předmětem zkoumání severomakedonských archeologů. Na základě přítomnosti celých nálezových souborů byly zařazeny do mladé fáze balkánského neolitu.

Jeden z keramických pekáčů byl dokonce celý zrekonstruovaný. Podařilo se z něj před konzervací odebrat několik centimetrů velký zlomek spálené organické hmoty. Vědci poté zjistili, že ve spečené hmotě byly zachovány hyfy mikroskopických hub. Svědčí to o nepříliš pečlivém čištění nádobí pravěkými zemědělci.

„Velice přínosná byla chemická analýza získaných vzorků pomocí plynové chromatografie ve spojení s hmotnostní spektrometrií. V řadě vzorků byla identifikována velká řada sloučenin, z nichž nejvýznamnější byla detekce cholesterolu. Tato látka byla ve vysokých koncentracích nalezena v jamkách na dně pekáčů a připečených vrstvách na vnitřní stěně. Toto zjištění určilo další směr laboratorního výzkumu,“ vysvětlil Lukáš Kučera z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty.

Další výzkum spočíval v mikroskopické analýze rostlinných fytolitů tvořících „kostru“ rostlin i v analýze škrobových zrn, které při pečení neolitické potravy nepodlehly želatinizační tepelné přeměně. Pomocí mikroskopie byla zjištěna přítomnost divokých rostlin z čeledi liliovitých (Liliaceae) a rodů bér (Setaria) a orobinec (Typha). Byla také nalezena škrobová zrna poukazující na možnou přítomnost cereálií, jejichž využívání je v tomto kontextu velmi pravděpodobné. To ostatně potvrdil nález zlomku chlupu larvy rušníka obilního – brouka, který škodí především zásobám obilí a mouky.

Interpretaci výsledků tohoto zkoumání pak celkově výrazně pomohla imunologická analýza, při které Jaroslav Pavelka zjistil v několika vzorcích přítomnost denaturovaných proteinů vepřového masa. Dva vzorky, včetně větší organické napečeniny, byly datovány v americké Atlantě radiokarbonovou metodou.

Výsledky však ukázaly větší stáří vzorků, než je datování keramiky pomocí archeologické relativní chronologie. Ta stanovuje datování artefaktů pomocí dalších nálezů v souboru ve stejné archeologické vrstvě, kde byly pekáče nalezeny. Tento efekt většího zdánlivého stáří nálezů je však v literatuře dobře popsán – způsobuje jej obohacení starším radiouhlíkem rozpuštěným ve vodním prostředí, kde nálezy sedm tisíc let spočívaly.