Pavouci neloví pouze hmyz, ale i hady. Vědci popsali hororové incidenty po celém světě

Vědci popsali 319 případů pavouků zabíjejících a konzumujících hady, z čehož 297 z nich se odehrálo ve volné přírodě a 22 v zajetí. Třetina z těchto případů byla uvedena ve vědeckých publikacích, zbytek pocházel ze sociálních či zpravodajských sítí.

„Čím déle se tímto jevem zabývám, tím více si uvědomuji, že někteří pavouci dosahují skutečně neuvěřitelných výkonů,“ říká s nadšením spoluautor studie a biolog z Univerzity v Basileji, Martin Nyffeller, který již dříve zkoumal pavouky stravující se netopýry a jinými obratlovci.

Související

Marek Kuřina

Vědci už ví, jak vznikají nové druhy živočichů

Martin Pokorný

Prvohorní jepice neměly podle vědců vůbec jepičí…

V nynější publikaci, která vyšla v časopise Journal of Arachnology a na níž spolupracoval s herpetologem J. Whitfieldem Gibbonsem z University of Georgia, je uvedeno 30 druhů pavouků zabíjejících hady v přírodních podmínkách a 11 druhů v zajetí.
 
Za polovinou případů stojí smrtonosné černé vdovy. Mezi ně patří nechvalně proslulá snovačka jedovatá (Latrodectus mactans), L. Hesperus a L. variolus a příbuzný africký pavouk L. indistinctus.
 
Tito pavouci jsou malí (nanejvýš o velikosti 1,1 centimetru). Zaměřují se proto především na mladé, malé hady. Jejich jed je však natolik smrtící, že může skolit mnohem větší tvory.
 
Za 10 procenty případů stojí tarantule, které netkají pavučinové pasti, ale loví aktivně na zemi či v korunách stromů. Tarantule stojí za usmrceními větších hadů. Velké hady loví také pavouci rodu nefila, kteří jsou pověstní tím, že jsou schopni ulovit a sníst i netopýry a ptáky uvězněné v jejich velmi silných, kruhových pavučinách.
 
Případy pavouků lovících hady jsou hlášeny na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Polovina případů přitom pochází ze Spojených států a třetina z Austrálie. Než jed pavouků hady zabije trvá hodiny až dny. V 86 procentech případů hadi zemřeli, pouze 1,5 procent hadů se dokázalo vysvobodit a 11 procent vysvobodili lidé.
 
Nyffeller přiznal fobii z hadů. Když s Gibbonsem na studii pracoval, údajně se u něj mísily pocity strachu i fascinace.