Astronomové objevili unikátní hvězdu s rozměry Měsíce, přitom masivnější než Slunce

Bílý trpaslík ZTF J1901+1458 je od nás vzdálený asi 130 světelných let / Giuseppe Parisi
Astronomové pozorovali atypickou mrtvou hvězdu. Masivní jako Slunce s rozměry Měsíce. Je to nejmasivnější a přitom nejmenší bílý trpaslík, jaký byl dosud pozorován. Astronomové se domnívají, že objekt vznikl fúzí s jiným bílým trpaslíkem. Bavíme se o nové kategorii bílého trpaslíka?

Bílý trpaslík je nejmenší třídou mrtvé hvězdy. Vznikne zhroucením hvězdy s průměrnou či podprůměrnou hmotností. Dochází k tomu zhroucením jader hvězd maximálně osmkrát hmotnějších než je Slunce.

Astronomové sledovali unikátního bílého trpaslíka o průměru asi jen 4280 kilometrů a 1,35násobku hmotnosti Slunce. ZTF J1901+1458 byl popsán v časopise Nature.

ZTF J1901+1458 je od nás vzdálený asi 130 světelných let. Jeho maximální hmotnost se nachází akorát na Chandrasekharově mezi – maximální hmotnosti bílého trpaslíka, při níž zůstává stabilní (1,4násobek hmotnosti Slunce). Za touto hranicí dojde ke zhroucení a výbuchu supernovy.
 
„Zachytili jsme velmi zajímavý objekt, který není dostatečně masivní k tomu, aby explodoval. Zkoumáme, jak velký bílý trpaslík může být,“ řekla Ilaria Caiazzo, teoretická astrofyzička z Kalifornského technologického institutu. Expertka však zhroucení nevyloučila.
 
Bílý trpaslík je tak hustý, že v jeho jádře jsou elektrony, dodávající vnější tlak, zachytávány protony a tvoří neutrony. Tlak elektronů tlačí proti gravitační síle bílého trpaslíka a udržuje jej tak ve stabilitě. Pokud by objekt přišel o dostatečný počet těchto elektronů, došlo by ke zhroucení.
 
Bílí trpaslíci mohou být uzamčeni v binárním systému s jiným bílým trpaslíkem či jiným objektem. Dochází k tomu, že se jedno těleso živý druhým a v případě bílého trpaslíka hodujícího na jiném tělese vzniká takzvaná supernova typu la (supernova vznikající v binárních systémech, v nichž figuruje bílý trpaslík).
 
ZTF J1901+1458 je ale unikátní. Na bílého trpaslíka má extrémní magnetické pole, asi miliardkrát silnější než Slunce. Vyznačuje se extrémní rotací, otočí se jednou za sedm minut. Tyto vlastnosti údajně naznačují fúzi dvou bílých trpaslíků v binární formaci, kteří nebyli dost masivní k tomu, aby dosáhli Chandrasekharovy meze. Nevznikla tedy supernova typu la.
 
Pokud se analýza astronomů neplete, tak ZTF J1901+1458 je novou cestou formování bílých trpaslíků o nízké hmotnosti, kteří se stanou jedním super-masivním objektem. 
 
 
 
 
 

Mohlo by vás zajímat

Reklama