- Radek Chlup
- Věda a vesmír
- 18. srpna 2021
- 15:16
Domorodí Filipínci mají nejvíce genů tajemných denisovanů
Denisované jsou tajemnou skupinou hominidů, která se zhruba před 400 000 lety diverzifikovala od neandrtálců a Homo sapiens.
Jejich ostatky byly objeveny v pohoří Altaj na Sibiři. Dřívější analýzy DNA však ukázaly jejich rozšířeni po celé Asii. A jelikož se mezi sebou denisované, neandrtálci i Homo sapiens před 50 000 lety křížili, DNA prvních hominidů v nás žije dodnes.
Podle dřívějších analýz jsou původní obyvatelé Austrálie, Austrálci a Melanésané, včetně Papuánců z Nové Guineje, jedinými lidmi, kteří se s denisovany křížili. Podíl genomu denisovanů na papuánském genomu se odhaduje na 4 až 6 procent.
Podle studie vědců z Uppsalské univerzity papuánskou populaci Negritové známí jako Ayta Magbukon, kteří žijí na filipínském poloostrově Bataan, překonávají. Analýza zahrnující 2,3 milionu genotypů ze 118 etnických skupin na Filipínách, včetně různých populací Negritů, vyšla v Current Biology. Stojí v ní, že domorodci Ayta Magbukon mají 5procentní genetické zastoupení denisovanského původu. To je zhruba o 30 až 40 procent více než u Papuánců a Australanů.
Ayta Magbukon nesou nejvíce genetických denisovanských informací. Podle dat žily na Filipínách před příchodem moderních lidí archaické druhy. Tyto skupiny údajně mohly být příbuzné denisovanů. To mimo jiné dokazuje nález hominida Homo luzonensis v roce 2019 na Filipínách. Vyznačuje se malým tělem, proto je označován za hobita.
Podle vědců to poukazuje na složitě propletenou historii archaických a moderních lidí v asijsko-pacifickém regionu. Denisované se míchali s příchozími Austrálci na různých místech a v různých časových bodech.
„Tato směs vedla k různým úrovním denisovanského původu v genomech u filipínských Negritů a Papuánců. Na ostrovech jihovýchodní Asie se později filipínští Negrité smíchali s východoasijskými migranty s nepatrným denisovanským původem. To následně zredukovalo jejich archaické předky. Některé skupiny, jako jsou Ayta Magbukon, se ale s nově příchozími migranty mísily minimálně,“ vysvětlil autor studie Mattias Jakobsson z Uppsalské univerzity.
Sdílení
Twitter
Komentáře
Email