Policisté v Brazílii zachránili fosilii výstředního ptakoještěra

Tupandactylus navigans létal nad dnešní severní Brazílií před 115 miliony let / Dmitrij Bogdanov/Wikimedia Commons
V roce 2013 provedla policie zásah proti ilegálnímu prodeji fosilií soukromým sběratelům a pro vědce zachránila fosilii unikátního létavého plaza s neprakticky rozměrným hřebenem na hlavě.

Nelegální obchodování s fosiliemi je v Brazílii problém. Jeden takový obchod před osmi lety zarazila policie a společně s 3000 dalšími vzorky zachránila fosilii létavého plaza zvaného Tupandactylus navigans.

Paleontologové z univerzity v São Paulo pod vedením Victora Beccariho nyní tuto nejkompletnějšíí fosilii chocholatých pterosaurů z rodiny Tapejaridae podrobili CT skenování a dalším postupům, aby tvora lépe poznali.

Ptakoještěr měl rozpětí křídel něco přes 2,5 metru a vysoký byl jeden metr, přičemž 40 procent této výšky připadlo nepřehlédnutelnému hřebeni na hlavě. „S tak vysokým hřebenem hlavy a relativně dlouhým krkem mohlo tohle zvíře být omezeno jen na lety na krátké vzdálenosti,“ řekl pro CNN Beccari.
 
T. navigans létal nad dnešní severní Brazílií před 115 miliony let. Podle vědců však pterosaurus let využíval především při úprku před predátory. To, že tvor létal, dokazuje notarium, fúze prvních hrudních obratlů, která ptakoještěrům pomáhala při letu a mají ji také dnešní ptáci.
 
T. navigans je zvláštní i menším hřebenem na spodní čelisti, jehož účel vědci neznají. T. navigans působí neohrabaně, ale se svým majestátním hřebenem vypadal honosně. Zvláštní je to v tom, že díky výraznému hřebenu (působil například jako ocas páva) a nepříliš výkonému letu byl pterosaurus velmi zranitelný vůči predátorům.
 
Tupandactylus navigans navíc nebyl masožravec. Nepřelétal nad vodními plochami, aby zobákem lovil ryby, pohyboval se po zemi a sbíral z ní ovoce. Díky dlouhému krku mohl ožírat i plody z vyšších keřů. V ten moment byl ale nejvíce zranitelný.
 
Zdroj: PLOS One

Mohlo by vás zajímat

Reklama