Budoucnost létání, neboli Urban Air Mobility, se blíží

Za pár let se začnou na obloze objevovat letouny na elektrický pohon, které budou přepravovat cestující i náklad / EASA
Představa, že si stejně jako taxík objednáte letoun, se ještě před několika lety jevila jako sci-fi. Několik nových, ambiciózních hráčů v leteckém průmyslu však již pracuje na tom, aby se tato vize stala realitou.

Myšlenka je to jednoduchá, ovšem ne technologie potřebné k tomu, aby se zhmotnila. Komerční městskou leteckou mobilitu či UAM (Urban Air Mobility) totiž mají umožnit vysoce manévrovatelné a tiché letouny na elektrický pohon, která budou přepravovat cestující i náklad po městě či také mezi městy, a to na objednání podobně, jako si dnes přivoláme taxi. Což by zrychlilo dopravu po městě, omezilo doprávní zácpy a snížilo emise výfukových plynů. Jak ale takový stroj dostat do vzduchu?

Takto radikální koncept nevyhnutelně vyžaduje inovativní design letounů, které jej mají přivést k životu. Například Nuuva V300 výrobce Pipistrel, bezpilotní letoun, který se v současné době nachází ve fázi vývoje. Přibližně 11 metrů dlouhý stroj s rozpětím křídel přes 13 metrů bude využívat hybridní elektrickou pohonnou jednotku, která letounu dává střední dolet 300 kilometrů.

Nuuva V300 přitom není zamýšlen jako pouhý demonstrátor potenciálu bezpilotních letadel, ale platforma konstruovaná s hlavním ohledem na praktičnost a svůj budoucí účel. Nos letounu lze celý odklopit tak, aby do jeho trupu mohl vysokozdvižný vozík nakládat palety.

Schopnost kolmého vzletu a přistání (VTOL) mu umožňuje fungovat z běžných heliportů, takže bude moci například zavážet ropné plošiny nebo zajišťovat humanitární pomoc na odlehlých místech.

Radikální letoun mimochodem má svoje kořeny ve střední Evropě. Společnost Pipistrel sídlí ve Slovinsku a části systému řízení letu stoje byly vyvinuty v Brně. Konkrétně v centru pokročilých technologií Honeywell Technology Solutions (HTS) nedaleko letiště Brno-Tuřany, které patří mezi přední pracoviště na světě, kde vzniká budoucnost letectví a vize bezpilotního létání se stávají realitou.

Ostatně i jiné stroje tohoto druhu mají avioniku z Brna, jako třeba VA-4X, letoun určený k přepravě cestujících od britské společnosti Vertical Aerospace. Také jeho systém řízení fly-by-wire či klíčové senzory byly vyvinuty inženýry v brněnském centru Honeywell. VA-X4 nechybí plné schopnosti VTOL díky elektrickým pohonným jednotkám, které lze překlápět z vertikální do horizontální podoby. Stroj bude řízen jedním pilotem a unese až čtyři pasažéry, se kterými bude nad střechami měst svištět rychlostí až 325 kilometrů za hodinu. Do provozu se má dostat v roce 2024.

Zcela nově pojaté konstrukce se ovšem nevyvíjejí jen pro přepravu nákladů či k létání po městě. Mnichovská společnost Lilium pracuje na létajícím taxíku, který dopraví pilota a až šest pasažérů mezi městy vzdálenými i více než 250 kilometrů. Stejně jako výše popsané stroje je také Lilium poháněn elektricky, dokáže vzlétnout a přistát vertikálně a, jak jinak, klíčovou avioniku letounu vyvinuli inženýři Honeywell v Brně.

Tah letounu zajišťuje 36 motorů zdánlivě připomínajících malé turbíny, ve skutečnosti však zaplášťovaných vrtulí, ve kterých vzduch není spalován, ale jim jen proudí. Pohonné jednotky jsou rozmístěny po vodorovné příďové ploše neboli canardu a křídle v zadní části trupu. Nakláněním motorů letoun postrádající ocasní plochy také manévruje.

Nebude náhodou, že pokročilé technologie pro všechny tři stroje pocházejí z Česka stejně, jako legendární aerotaxi Aero Ae-45 a Let L-200 Morava z padesátých a šedesátých let. Současná hustota letového provozu i podmínky, kterým budou čelit letouny UAM v husté městské zástavbě, však na dnešní stroje kladou některé zcela jiné nároky, než výzvy, kterým kdysi čelili inženýři v Kunovicích a Vodochodech.

Ti brněnští od Honeywellu proto mimo jiné spolupracují na programu SESAR Evropské komise, v jehož rámci jsou vyvíjeny nové procesy umožňující zvládat rostoucí hustotu leteckého provozu nad kontinentem, ale v budoucnu také umožní leteckou taxislužbu po městech i mezi nimi. V tomto konkrétním ohledu to znamená, přenést procesy řízení mezistátního letového provozu na tu nejlokálnější úroveň a vyvinout technologie i infrastrukturu, která z konceptu UAM udělá běžnou součást života ve velkých městech.

Zdroj: EASA

Mohlo by vás zajímat

Reklama