Miliony robotických mikroskopů s umělou inteligencí budou hlídat čistotu vody a život v oceánech

 
Další 4 fotografie v galerii
Roboti budou pomáhat monitorovat na moři i velké ropné havárie / Pixabay
Podle technologické předpovědi výzkumného týmu IBM začnou do pěti let sledovat čistotu oceánů malé autonomní mikroskopy s umělou inteligencí. Pomůžou zachránit kvalitu jednoho z nejdůležitějších a nejohroženějších zdrojů na Zemi – vodu?

Tyto miniaturní autonomní mikroskopy s umělou inteligencí budou síťově propojené prostřednictvím cloudu a rozmístěné po celém světě. Odborníci pracují na přístupu, který pro tyto účely využívá jako vzor plankton, který je jakýmsi přírodním biologickým indikátorem zdraví vodního prostředí.

Mikroskopy s umělou inteligencí budou rozmístěny v mořích, kde budou sledovat pohyb planktonu v jejich přirozeném prostředím, a budou tyto informace používat k prognóze jejich chování a zdraví. Zjištění následně pomohou v situacích, jako jsou ropné havárie nebo únik nebezpečných látek ze zdrojů na pevnině, a umožní předvídat hrozby, jako je například tzv. rudý příliv (ten obsahuje dva druhy jedů, každý z nich je nebezpečný pro jiný druh mořských organismů).

IBM dále předpovídá, že během následujících pěti let vyvineme nová řešení působící proti výraznému nárůstu počtu ovlivnitelných systémů a algoritmů umělé inteligence. Při práci na vývoji důvěryhodných systémů AI je nesmírně důležité tyto systémy rozvíjet a učit za využití dat, která jsou vyvážená, interpretovatelná a neobsahují rasové, genderové nebo ideologické deformace.

Výzkumníci za tímto účelem vyvinuli metodu omezující deformace, které mohou být přítomny ve výcvikovém souboru dat, takže jakýkoliv algoritmus AI, který se později bude z tohoto souboru dat učit, bude maximálně objektivní. Výzkumníci rovněž navrhli způsob na testování systémů AI pro případy, kdy nejsou k dispozici výcviková data.

Specialisté této firmy také očekávají, že se kvantové počítače stanou běžnou součástí univerzit a začnou pronikat i do středních škol. Již nyní se podařilo na poli výzkumu kvantové výpočetní techniky dosáhnout výrazných pokroků. Úspěšně byla nasimulována například kovalentní vazba hydridu berylnatého (BeH2), což je nejsložitější molekula, jakou kdy kvantový počítač nasimuloval. V budoucnosti budou kvantové počítače řešit stále složitější problémy a v konečném důsledku překonají to, čeho dnes dosahujeme s klasickými počítači.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama