Migrace zvířat na sever už nemusí být výhodná, varují odborníci

Tyto důležité výhody migrace jsou však aktuálně výrazně narušovány klimatickými změnami a působením člověka. To přináší negativní důsledky pro populace migrujících zvířat i celé ekosystémy. 

K tomuto závěru došel mezinárodní tým vědců pod vedením Dr. Vojtěcha Kubelky, který je vědeckým pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, ve studii zaměřené na sledování narušení přínosu migrace u ptáků, savců a hmyzu, publikované v časopise Trends in Ecology and Evolution.

Související

Radek Chlup

Na Zemi zůstala pouze tři procenta ekosystémů…

Martin Pokorný

Tempo vegetační změny začalo výrazně zrychlovat…

Do severních zeměpisných šířek každoročně migruje velké množství divokých zvířat. Vědci předpokládají, že oproti tropickým a subtropickým oblastem stěhovaví živočichové po náročné migraci na sever využívají výhody v podobě sezónně bohaté a lehce dostupné potravy, nižšího výskytu parazitů a menšího predačního tlaku.  

Jak ale ukazuje studie, využívající příklady 25 konkrétních problémů migrujících živočichů (zahrnující např. bahňáky, racky, husy, kachny, alky, rybáky, pěvce, soby, netopýry, motýly a vážky), tyto výhody aktuálně vlivem klimatických změn a tlaku ze strany člověka již zdaleka nemusí platit a severská hnízdiště nemusí být pro reprodukci tak výhodná, jak tomu bylo dříve.

Příčin je hned několik – snížená dostupnost potravy v důsledku trofického/fenologického nesouladu, což je proces, kdy reprodukce stěhovavých zvířat není dobře sladěna s obdobím maximální rostlinné produkce nebo výskytu hmyzu. V důsledku globálního oteplování se na sever šíří řada patogenů a parazitů, jež jsou původci chorob a v některých případech způsobují hromadný úhyn zvířat. Roste také míra predace hnízd a mláďat stěhovavých ptáků.

S globálním oteplováním se na sever šíří noví predátoři (například liška obecná) a odpad z rozšiřujících se lidských sídel zase přispívá k vyššímu počtu oportunistických predátorů. Díky změněným potravním řetězcům a nedostatku dříve hojné hlavní kořisti, například lumíků nebo hrabošů, jejichž počty negativně ovlivňují oscilace klimatických jevů, místní predátoři zvyšují tlak na hnízda a mláďata.

Vzhledem k rychlému tempu změn nejsou migrující živočichové schopni na všechny nové hrozby adekvátně reagovat a celá řada jejich populací má sníženou reprodukci nebo větší úmrtnost dospělců a tudíž i klesající populační trendy. Migrujících zvířat jednoduše ubývá.  

Hlavní autor studie a vědecký koordinátor mezinárodního projektu ÉLVONAL Shorebird Science Vojtěch Kubelka uvádí: "Tato zjištění jsou alarmující. Žili jsme v přesvědčení, že severní  hnízdiště představují pro stěhovavé živočichy bezpečné přístavy. Ale to již bohužel zdaleka neplatí a řada lokalit v Arktidě a mírných severních šířkách může nyní pro různé stěhovavé druhy, včetně bahňáků, sobů nebo motýlů, představovat ekologické pasti nebo ještě hůře, kompletně degradované prostředí z pohledu výhod pro migraci.“ 

Živočichové přizpůsobení k migraci do severních mírných a arktických oblastí tak mohou čelit dvojímu ohrožení, a to nízké reprodukci v místech rozmnožování a zhoršujícímu se přežívání dospělých jedinců během jejich migračních tahů. Autoři studie závěrem zdůrazňují, že hnízdiště v severních oblastech mírného pásma a v Arktidě vyžadují značnou ochranářskou pozornost, stejně jako u již dobře rozeznávaných problémů na zimovištích a tahových zastávkách.

„V sázce je zejména osud populací a druhů obývajících severní Arktidu, protože tato zvířata nemohou kvůli bariéře Severního ledového oceánu z měnícího se prostředí unikat dále na sever a pokud se situace nezlepší, mohli by se v příštích desetiletích dostat až na pokraj vyhynutí,” doplňuje Vojtěch Kubelka. 

Vedle konkrétních ochranářských opatření autoři navrhují jednoduchý rámec, jak zmapovat stresové faktory pro migrující živočichy v prostoru a čase. Ten pomůže rozlišit mezi vhodnými, přirozeně se zlepšujícími nebo chráněnými stanovišti na straně jedné a ekologickými pastmi nebo degradovaným prostředím se zmenšenými nebo již neexistujícími výhodami pro náročnou migraci na straně druhé.  

Lépe porozumět tomu, jak je v aktuálně měnícím se světě migrace pro konkrétní populace výhodná či nevýhodná a jak můžeme migrující živočichy spolu s jejich prostředím lépe chránit, jsou zásadní úkoly pro navazující výzkum a praktickou aplikaci ochranářských opatření.

Zdroj: Trends in Ecology and Evolution