Pravěký svět uchovaný dodnes. Les mangrovů na Yucatánu je tisíce let starý

Vegetace na poloostrově Yucatán dokázala přežít díky tajícím ledovcům, které ji zavodnily slanou vodou / Pixabay
V pralesích na poloostrově Yucatán se nachází skrytý svět ve světě. Les, který pamatuje pravěk. Vědci zjistili, že ekosystém mangrovů je zde starý tisíce let. Vegetace dokázala přežít díky tajícím ledovcům, které ji zavodnily slanou vodou.

Vědci i místní to tušili, ale až nyní to prokázal genetický, geologický a botanický výzkum. Prales mangrovů pamatuje pravěk a je tisíce let starý. Podle badatelů jej zafixoval příliv slané vody z tajících ledovců před poslední dobou ledovou.

Sladkovodní relikt ekosystémů pobřežní laguny je starý asi 125 000 let. „To, co tady vidíme, nejsou jen kořenovníky obecné s originální DNA, ale našel zde útočiště celý lagunový ekosystém z posledního interglaciálu,” řekl biolog Felipe Zapata z Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Kořenovníky obecné nejčastěji rostou v tropických slaných vodách. Ve sladké vodě se vyskytují jen vzácně. Pokud jsou usazeniny vápníku dostatečné, mohou se etablovat bez živin z moře.
 
Analýza 79 stromů na 11 místech poloostrova vědcům ukázala odlišnost této populace kořenovníků obecných od populací ostatních. Pomocí modelů o hladině mořské vody v jižním Mexickém zálivu vědci identifikovali nízkou pobřežní pláň, která by se se stoupajícími mořskými hladinami změnila v jakousi vanu.
 
Před poslední dobou ledovou roztály polární ledovce a hladiny moří stouply o 6 až 9 metrů. Podle modelů to stačilo k zaplavení nížiny Tabasca v Mexiku a potopení blízkých tropických deštných pralesů. Vana byla po staletí naplněná slanou vodou.
 
Stromy se tedy několik generací dokázaly usadit podél měnících se pobřežních linií. Ostatní menší druhy vegetace se v lokalitě také dokázaly udržet. Téměř stovka jich tam roste dodnes.
 
Zdroj: PNAS

Mohlo by vás zajímat

Reklama