- Radek Chlup
- Věda a vesmír
- 12. listopadu 2021
- 09:01
Seismologové zaznamenali zemětřesení v hloubce, kde by být nemělo
Otřes byl menší odpovědí na velké zemětřesení o síle 7,9 stupně v oblasti Boninských ostrovů u Japonska. Seismologové vedení Ericem Kiserem z Arizonské univerzity zaznamenali otřesy s pomocí japonské seismické stanice a účinného zařízení pro detekci zemětřesení.
Zemětřesení bylo spíše takovým škrábnutím o povrch. Nešlo téměř cítit, takže byl k jeho sledování zapotřebí tento citlivější přístroj. Naprostá většina zemětřesení je mělká, procházejí zemskou kůrou do svrchního pláště 100 kilometrů pod povrchem. Ale nikoliv 751 kilometrů pod povrchem, to je neobvyklé.
Vědci dokážou vysvětlit maximální hloubku pro zemětřesení 400 kilometrů pod povrchem. To se však ještě pohybujeme v horním plášti. V zemské kůře jsou horniny chladnější a křehčí. Když se před zlomením ohnou kvůli okolnímu tlaku, uvolní energii jako stočená pružina.
Hlouběji v kůře a spodním plášti jsou horniny teplejší a pod vyšším tlakem. Díky tomu jsou méně náchylné k rozbití. Když vysoký tlak tlačí póry naplněné tekutinou ve skalách a vytlačuje tyto tekutiny ven, jsou i tyto horniny náchylné k rozbití.
Vědci mají dvě teorie, proč bylo zemětřesení tak hluboko. První je, že hranice mezi horním a spodním pláštěm není v této oblasti tam, kde si experti mysleli. Jelikož je zde takzvaná subdukční kůra, kde se oceánské kůry potápějí pod vrstvou kontinentální kůry. Tento efekt může způsobovat deformaci.
Subdukční deska kůry se mohla usadit na spodním plášti tak pevně, že tamní horniny vystavila obrovskému napětí, které vyvolává tak velké teplo a tlak, že došlo k neobvyklému zlomu.
Druhou teorií je divné chování minerálů, které ve spodní kůře mohou být chladnější, než si vědci mysleli. To znamená, že nedokončí fázové změny, které mají při daném tlaku provést, když se chladnější kontinentální kůra řítí směrem do středu Země.
Zdroj: Live Science
Sdílení
7
Twitter
Komentáře
Email