Genetika podle expertky neurčuje, zda budeme v životě šťastní

Lidstvo je stále vyspělejší a společně s tím roste i vědecký výzkum a poznatky. Máme rozšířený obor pozitivní psychologie, přesto celosvětově stoupá míra úzkostí, depresí, sebepoškozování a sebevražd.

Pozitivní psychologie je založena na výzkumu pozitivních emocí, zážitků a kladných zkušeností. Pro tento obor je zásadní takzvaný „koláč štěstí”, který je založen na vlivné studii z roku 2005. Podle ní určují štěstí u 50 procent lidí geny, u 10 procent závisí na okolnostech, a u 40 procent na záměrné aktivitě - jinak řečeno, člověk si za všechno může sám.

Související

Radek Chlup

Evoluce probíhá i dnes, jen vypadá podle vědců…

Radek Chlup

Vědci potvrzují, úsměv skutečně vede ke štěstí…

Tyto výsledky byly kritizovány. Byly totiž založeny výsledcích říkajících to, že identická či dvojvaječná dvojčata vnímají prostředí, v němž vyrůstají, stejně.
 
Burkeová říká, že příroda, výchova a prostředí spolu souvisejí. Dokazuje to molekulární genetika a funkce genů na molekulární úrovni. Geny mají vliv na chování - například se narodíte jako extrovert, díky čemuž máte předpoklady pro budování přátelských vztahů.
 
Prostředí zase mění genovou expresi. Když matka porodí dítě v prostředí, kde vládne hladomor, dítě se narodí menší a s většími riziky nemocí. V takovém případě je ohroženo i štěstí daného člověka.
 
Podle Burkeové jsou rovněž důkazy, že lidé narození ve stejném prostředí na něj reagují zcela odlišně. Předpoklad behaviorální genetiky o vlivu prostředí na dvojčata se tedy mýlil.
 
Kromě výše zmíněných vlivů je důležitá citlivost na změny. Někteří lidé si například přečtou pozitivní knížku o duchovním rozvoji a nechají se jí ovlivnit více, na jiné osoby s nižší úrovní citlivosti nemá takový vliv. U nich tedy může dosažení štěstí trvat déle.
 
Podle Burkeové jsme všichni jedineční, unikátní jako naše DNA. Neexistuje jednotná psychologická intervence. Genetika vliv má, stejně tak jako prostředí a výchova, to nejdůležitější pro pocit štěstí jsou však naše rozhodnutí, která v životě děláme.
 
Genetika způsobuje maximálně to, že někteří lidé musí o štěstí bojovat více. Ale neznamená to, že nebudou nikdy šťastní.
 
Zdroj: The Conversation