Výstavba solárních elektráren v Česku trhá dle asociace rekordy

Současná poptávka ale již dnes naráží na strop kapacit instalačních firem / Pixabay
V Česku bylo v loňském roce podle aktuálních údajů Solární asociace instalováno celkem 62 megawattů nových solárních elektráren, o 20,6 procent více než v roce 2020.

Dostupné dotace pro rodiny a firmy v kombinaci se zdražováním energie odstartovaly obrovský zájem o pořízení vlastní elektrárny. Zatím vedou malé střešní instalace, podle Solární asociace se však v budoucích letech hlavní trend obrátí směrem k velkým střešním a pozemním elektrárnám.

Současná poptávka ale již dnes naráží na strop kapacit instalačních firem. Problémem může být i nedostatek solárních panelů z důvodu dopadů pandemie covid na celosvětovou ekonomiku.

Loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren (FVE). Je to o 3 028 více než v roce 2020. Nadále dominují menší střešní výrobny; průměrná velikost nové elektrárny se loni dokonce snížila na 6,7 kWp. I proto nárůst počtu zprovozněných elektráren téměř o polovinu zvýšil meziročně nově nainstalovaný výkon pouze o 20,6 %.

Celkem bylo v roce 2021 proplaceno cca 6 500 žádostí o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám (4 846 v roce 2020), z toho 80 % žadatelů vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie (78,8 % v roce 2020). „Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,” říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá celých 58,6 % zprovozněných FVE.

Snaha ušetřit na elektřině ze sítě ale není jediným argumentem pro pořízení vlastního solárního zdroje. „Výzkum zabývající se motivací soukromých FVE investorů (domácností) ukazuje, že osobní benefity jsou hlavním důvodem pro pořízení FVE, ale nefinanční benefity, rozdělené na společenské a osobní, jsou zvažovány ve stejné míře jako finanční přínosy. Investory také méně zajímá výše současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů a jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své spotřebě a výrobě energie,“ doplňuje k motivaci českých domácností Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Přestože zájem o vyšší energetickou soběstačnost v současnosti stoupá i v podnikové a municipální sféře, výstavba v tomto segmentu loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo necelých 400 instalací s celkovým výkonem 19,2 MWp.

Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti předloňsku. Jedním z důvodů dočasného ochlazení zájmu firemních investorů je složitá administrativa spojená s výstavbou a zdlouhavá realizace projektů.

V roce 2022 patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny.

Zvýšená poptávka investorů po větších projektech v kombinaci s obecnými problémy postcovidové ekonomiky (vyššími cenami a přepravními náklady a nedostatkem zboží a surovin) však pravděpodobně ještě prodlouží čekací dobu pro instalace na rodinných a obytných domech.

Zdroj: Solární asociace

#solární #elektrárny #výkon #instalace

Mohlo by vás zajímat

Reklama