Astronauti po návratu na Zemi trpí dlouhodobě chudokrevností

Tento efekt je patrný ještě celý rok od jejich působení na stanici. „Anémie byla u astronautů hlášena od prvních vesmírných misí, když se astronauti vraceli na Zemi, ale nevěděli jsme, proč u nich nastává,” tvrdí profesor Guy Trudel z Ottawské univerzity v Kanadě. Dřívější hypotézou bylo, že za tím stojí adaptace astronautů na přesun tělních tekutin do horní části jejich těla.

Vědci na 14 astronautech, kteří se účastnili šestiměsíční mise na ISS, studovali po odebrání vzorků krve vliv pobytu ve vesmíru na červené krvinky. Podle výsledků studie publikované v časopise Nature Medicine trpělo chudokrevností pět z nich.

Související

Radek Chlup

Astronomové hlásí objev druhého kandidáta na…

Radek Chlup

Ve vzorku meteoritu z Marsu byl popsán nebiologický…

Astronauti celkem v důsledku hemolýzy (rozpad červených krvinek) přicházeli o tři miliony červených krvinek každou sekundu. Jenom pro srovnání, naše těla na Zemi vyprodukují a zničí dva miliony červených krvinek za sekundu. U astronautů docházelo k rozpadu o 54 procent červených krvinek více.
 
Hemolýza je u astronautů podle informací na webu Sci-News nejspíše způsobena jak přesunem tělních tekutin v těle, tak stavem beztíže. Vědci krev astronautům odebrali ještě po roce, přičemž zjistili, že hemolýza stále trvá. Byl u nich zaznamenán o 30 procent větší úbytek červených krvinek než před zahájením mise na ISS.
 
„Když je vaše tělo ve stavu beztíže, úbytek červených krvinek nemusí znamenat ve vesmíru problém. Při přistání na Zemi nebo na jiných planetách však může anémie ovlivňovat energii, vytrvalost a sílu,” vysvětluje Trudel, podle něhož jsou příznaky patrné až po přistání, když se musejí astronauti vypořádat s gravitací.

Pro zvýšení produkce červených krvinek budou muset mít podle vědců přizpůsobenou dietu. Zjištění je zároveň důležité v době, kdy se stává populárním vesmírný turismus.
 
Zdroj: Nature Medicine, Sci-News