Vesmírný program pátrání po stopách života na Marsu skončil kvůli ruské agresi dříve, než začal

Vozítko Rosalind Franklin mělo disponovat automatickým ramenem a vrtákem. Mělo jít o první neamerický planetární rover dopravený na Mars.

ESA, která na projektu spolupracovala s ruským protějškem Roskosmos, původně oznámila start mise z kosmodromu v kazašském Bajkonuru na letošní září. Samotné přistání na Marsu bylo plánováno na 10. června 2023.

Související

Lukáš Bauer

Mezinárodní vesmírná stanice se bude muset kvůli…

Martin Pokorný

Zemi nic nehrozí. Objev nejbližší černé díry byl…

Minulý týden ve čtvrtek však Rusko podniklo invazi na Ukrajinu, která zasáhla také spolupráci mezi Ruskem a ostatním světem ve vesmíru. Podle vyjádření ESA ke spolupráci v rámci programu ExoMars nedojde. Z vyjádření je patrné, že nejde o dočasný odklad, ale definitivní konec tohoto programu.
 
Vozítko Rosalind Franklin mělo být vybaveno vrtákem schopným vyhloubit vrt na marťanském povrchu až do hloubky dvou metrů. Automatickou paží pak mělo z vrtu odebírat vzorky půdy. Rusko přitom mělo dodat nosnou raketu Proton-M, sestupný modul Kazačok, přistávací platformu a stacionární sondu pro měření atmosféry rudé planety.
 
Válka má dopad také na spolupráci v rámci Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Podle NASA by měla spolupráce s Ruskem pokračovat, alespoň tedy za strany agentury. Vedení Roskosmosu však údajně připustilo, že se Rusko z projektu stáhne. Ve hře je rozpůlení stanice na dvě části - americký a ruský modul.
 
Zdroj: ESA, Scientific American