Mezinárodní vesmírná stanice se bude muset kvůli Rusku rozdělit na dvě části

Rusko prostřednictvím generálního ředitele Ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrije Rogozina na začátku válečného konfliktu potvrdilo, že tento závazek dodrží. Později (tweet z 25. 2. 2022) byla další spolupráce slovy téhož muže neoficiálně zpochybněna a odmítnuta.

Aktuálně je na palubě orbitální stanice 66. dlouhodobá posádka, čítající sedm osob. Velitelem ISS je ruský kosmonaut Anton Škaplerov, ironií osudu Rus původně ukrajinské národnosti, narozený v Sevastopolu. Posádku tvoří čtyři Američané (tři muži a jedna žena), dva Rusové a německý astronaut ve službách ESA.

Související

Radek Chlup

Čínský rover objevil na odvrácené straně Měsíce…

Radek Chlup

Vědci vytvořili detailní mapu noční oblohy s…

Momentálně se neoficiálně diskutuje o variantách další spolupráce USA a ostatních „západních“ partnerů s Ruskem při provozu ISS. Nejlepší variantou by samozřejmě bylo zachování stávajícího stavu a další spolupráce všech pěti partnerů.

Druhou možností je odchod Rusů z ISS a přenechání celé stanice zbývajícím čtyřem partnerům – USA, Evropě, Kanadě a Japonsku. Tato varianta je však velice nepravděpodobná – nelze předpokládat, že by Roskosmos nechal svojí část stanice, včetně například nových modulů Nauka a Pričal, k dispozici ostatním.

V případě fatální roztržky mezi partnery se tak jako nejpravděpodobnější jeví varianta rozdělení ISS na dvě samostatné menší orbitální stanice. Rozdělení ISS na ruskou a mezinárodní (americkou) část prakticky možné je. Samostatná funkčnost dvou samostatných stanic by byla asi hodně komplikovaná.

Mezinárodní segment disponuje drtivou většinou energetických zdrojů ISS. Solární panely, baterie, distribuční pole, veškerá elektronika potřebná k fungování energetického systému ISS je na mezinárodní části ISS, včetně většiny dalšího potřebného zařízení, umístěného na centrálním nosníku ISS, který je také ukotven na americkém modulu.

V mezinárodním segmentu jsou i silové setrvačníky sloužící ke stabilizaci ISS v prostoru. Ruský segment slouží především k udržování ISS na potřebné dráze pomocí motorů ruských modulů a vždy připojené minimálně jedné kosmické lodi Progress. Po teoretickém rozpojení ISS mezi moduly Unity a Zarja by ruská část zůstala téměř bez elektrické energie, mezinárodní bez možnosti výraznější korekce dráhy stanice.

Úpravy dráhy mezinárodní části ISS by ale bylo možné provádět motory připojených nákladních lodí Cygnus (společnost Northrop Grumman) a Dragon (společnost SpaceX). Aktuálně od 21. 2. 2022 u ISS připojený Cygnus NG-17 má - shodou okolností - tuto korekci dráhy ISS svými motory opravdu provést. Pro NASA by to znamenalo plánovat lety nákladních lodí Dragon a Cygnus tak, aby byla vždy některá z nich u ISS připojena. To ale není až tak nezvládnutelný problém. Krátký pokus s drobnou úpravou dráhy pomocí lodě Cygnus si NASA úspěšně vyzkoušela již v roce 2018.

Pro lodě Dragon by toto využití znamenalo drobnou úpravu jejich konstrukce a umístění motoru a nejspíše i další palivové nádrže do nehermetizovaného nákladního prostoru v jejich spodní části. Doprava astronautů lodí CrewDragon, později i lodí Starliner, by byla bezproblémová, čtyřčlenná posádka kosmické lodě by pro zmenšenou ISS byla dostatečná.

Ruský segment by po případném rozdělení ISS zůstal takřka bez zdrojů energie. Malé množství energie by nová malá stanice mohla získat ze solárních panelů na připojených lodích Sojuz a Progress a z panelů na jejích modulech. Ale to je jen část energie, kterou komplex potřebuje.

Vývoj, doprava, instalace a zprovoznění případných nových výkonných solárních panelů je pro Roskosmos činnost technicky velmi náročná a v potřebném čase nejspíše nezvládnutelná. Rusko by se nemohlo nadále spoléhat na přesnou stabilizaci své stanice na oběžné dráze, protože potřebné silové gyroskopy, které tuto činnost vykonávají, jsou na mezinárodním segmentu ISS.

Rusko má k dispozici i nadále třímístný Sojuz určený k dopravě posádky na ISS. Určitě by skončila dlouhodobá zavedená spolupráce Roskosmosu a NASA v tom, že na palubě Sojuzu letí většinou i jeden zahraniční (neruský) kosmonaut. Naopak by ale ani žádný ruský kosmonaut nebyl členem posádky americké lodě. Například pro misi CrewDragon Crew-5 se startem v říjnu 2022 má být v posádce ruská kosmonautka Anna Kikina.

Shodou okolností právě příští Sojuz MS-21, který má startovat 18. 3. 2022, bude mít po téměř 20 letech na palubě poprvé čistě ruskou tříčlennou posádku Artemjev, Matvejev, Korsakov. (Nepočítáme do této statistiky krátkou turistickou misi Sojuz MS-19 v říjnu loňského roku, kdy byla na palubě kromě profesionálního ruského pilota i herečka Peresildová a režisér Šipenko).

Pokud tedy shrneme všechny výše uvedené informace, je možné odhadovat, že po rozdělení ISS na dvě samostatné orbitální stanice by americký/mezinárodní segment byl pravděpodobně i nadále provozuschopný, ruský nikoliv.

Zdroj: AV ČR