Lékaři podle průzkumu vakcínám věří. Kdyby to lidé věděli, nechali by se očkovat více

To pak snižuje jejich ochotu nechat se očkovat. Ačkoli naprostá většina lékařů očkování důvěřuje a podporuje ho, mezi veřejností je rozšířeno přesvědčení, že názory lékařů jsou rozděleny zhruba půl na půl. Informování veřejnosti o široké názorové shodě na straně lékařů podle časopisu Nature dlouhodobě zvyšuje míru proočkovanosti a hraje významnou roli v boji proti pandemii covid-19.

Autoři studie působící na CERGE-EI (společném pracovišti Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR), Institutu ekonomických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, Univerzitě v Mnichově a Max Planck Institutu v Mnichově realizovali rozsáhlá dotazníková šetření.

Související

Radek Chlup

Vědci vyvinuli pilulky na covid jako efektivní…

Lukáš Bauer

Podle studie může molekulární vodík urychlit…

Ta se jednak zaměřila na zjištění názorů lékařské komunity ohledně očkování a vedle toho na povědomí veřejnosti ohledně těchto názorů lékařů. Poté autoři zkoumali vliv poskytnutí informace o skutečných názorech lékařů na rozhodnutí jednotlivců nechat se očkovat.

„Zjistili jsme, že informování o velké názorové shodě ohledně prospěšnosti očkování mezi lékaři je levný a dlouhodobý způsob, jak zvýšit zájem o očkování,“ shrnuje výsledky studie její spoluautor Michal Bauer.

První ze zmíněných dotazníkových šetření proběhlo v únoru 2021 mezi českými lékaři ze všech částí republiky. Zaměřovalo se na názory lékařů týkající se schválených vakcín. Z 10 tisíc lékařů, kteří se průzkumu mínění účastnili, věřilo vakcínám 89 %. Zároveň jich 90 % již bylo očkováno nebo se plánovalo naočkovat. Až 96 % lékařů by pak doporučilo očkování svým zdravým pacientům.

Většina veřejnosti si však tohoto konsensu lékařské komunity vědoma nebyla. To se zjistilo díky druhému šetření, které proběhlo v rámci šetření domácností Život během pandemie, realizované agenturou PAQ Research, jehož se zúčastnilo 2 101 respondentů. Respondenti odhadovali, jaké procento lékařů  vakcínám věří a chce být naočkováno. Zhruba 90 % z nich podcenilo míru podpory očkování uvnitř lékařské komunity. V průměru si lidé myslí, že schváleným vakcínám věří pouze 60 % lékařů, a že jen 57 % lékařů se chce nechat naočkovat.

Náhodně vybraná polovina respondentů pak dostala v březnu 2021 pravdivé informace o názorech mezi lékaři na očkování, tedy že 90 % z nich vakcínám důvěřuje a chce se očkovat. Druhá polovina respondentů tyto informace nedostala. To vědcům umožnilo věrohodně odhadnout, jakou roli hraje znalost skutečných názorů lékařské komunity pro ochotu se očkovat. Po dobu následujících 9 měsíců totiž výzkumníci u respondentů sledovali, zda se nechali naočkovat.

Ukázalo se, že poskytnutá informace nejen korigovala zkreslené domněnky o názorech lékařů na očkování, ale také zvýšila proočkovanost o 4,5 procentního bodu. Procento lidí, kteří se rozhodli nenaočkovat, se tedy snížilo o celých 20 %.

„Vliv na proočkovanost byl stabilní a dlouhodobý. I jednorázové poskytnutí informace zvýšilo proočkovanost po dobu minimálně 9 měsíců a přispělo i k zvýšenému zájmu o třetí dávku,“ upřesňuje spoluautorka studie Julie Chytilová.

Autoři studie se shodují v závěru, že mylné představy veřejnosti o názorech lékařské komunity jsou pravděpodobně způsobeny snahou řady médií zprostředkovat ke kontroverzním tématům opačné názory. Poskytnutí obdobného prostoru protichůdným názorovým proudům totiž přitahuje pozornost diváků a vytváří zdání objektivního přístupu novinářů.

Tato praxe však může ve společnosti vytvářet zkreslenou představu o míře názorové neshody mezi odborníky a podrývat její schopnost čelit celospolečenským výzvám. „Novináři by se proto měli snažit poskytovat informace nejen o názorových rozdílech mezi odborníky ale i o míře konsensu názorů mezi širokou odbornou veřejností,“ uvádí Chytilová. „Tento problém, kdy zkreslené představy o nejednotnosti expertů oslabují schopnost řešit globální výzvy, se velmi pravděpodobně týká i řady dalších oblastí, například debat o klimatických změnách,“ doplňuje Bauer. Výsledky této studie tak patrně mají přesah do celé řady dalších oblastí a současná pandemie je jen jedním příkladem obecnějšího fenoménu.

Zdroj: Nature, AV ČR