Vědecká družice vyrobená v Česku bude zkoumat okolí Měsíce

Měsíc a jeho oběžná dráha se v současnosti stávají atraktivními destinacemi pro vesmírné mise. Řada zemí plánuje do této oblasti poslat své výzkumné družice a sondy, NASA ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) také k Měsíci v nejbližší době začnou znovu dopravovat astronauty.

Ohledně vesmírného prostředí v okolí Měsíce však stále zůstává řada nezodpovězených otázek týkajících se radiace, fyziky plazmatu či množství prachových částic, které mohou mít vliv na plánování budoucích misí.

Související

Lukáš Bauer

Exoplanety z vesmírné mise TESS změřeny a zváženy…

Martin Pokorný

Velmi jasný bolid proletěl včera časně ráno nad…

Odpovědět na tyto otázky má navrhovaná ambiciózní česká mise Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer (LVICE2), která pokoří hned několik prvenství v historii českého prozkoumávání vesmíru.

Unikátní vědecká mise

České akademické instituce mají bohaté zkušenosti s vědeckými instrumenty, které již létají na oběžné dráze Země. Sestavení celé družice mířící k Měsíci s vlastními vědeckými přístroji je však v České republice bezprecedentní a postaví českou technickou komunitu do popředí vývoje.

LVICE2 bude také první českou družicí nejen s kontrolou orientace, ale i své oběžné dráhy. Výkonné motory družici umožní přesunout se z měsíční oběžné dráhy, kde bude měřit turbulence slunečního větru, do Lagrangeových bodů L4/L5 systému Země-Měsíc, které jsou vědeckou komunitou uvažovány jako vhodné místo pro budoucí vesmírné stanice. V těchto oblastech bude LVICE2 detekovat přítomnost oblaků prachu a mikrometeoritů, tzv. Kordylewského mračna, jejichž výskyt v těchto místech je předpokládán, nikdy však nebyl přímo potvrzen.

Kromě toho bude také družice měřit radiační prostředí v okolí Měsíce v průběhu solárního maxima, což poskytne důležité údaje pro návrh budoucích misí s lidskou posádkou, které musí proti záření být chráněny.

Konsorcium českých firem a akademických institucí

Za návrhem, vývojem a integrací družice stojí firma esc Aerospace s.r.o., která již téměř 15 let působí na poli vývoje elektroniky a softwaru pro družice Evropské vesmírné agentury. Jejím partnerem je firma Stellar exploration EU s.r.o., jež poskytne družici raketový pohon důležitý pro změnu trajektorie a systém napájení družice. Výpočty trajektorie a manévrů sondy bude zajišťovat Fakulta strojní (FS) ČVUT.

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (MFF UK) vyvine pro misi novou konfiguraci přístroje Faraday Cup Analyser, jež bude spolu s magnetometrem vyvinutým Fakultou elektrotechnickou (FEL) ČVUT zkoumat vlastnosti plazmatu slunečního větru a měřit jeho turbulence v okolí Měsíce.

Oddělení dozimetrie záření Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (ODZ ÚJF AV ČR) s Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou (FJFI) ČVUT pro misi vyvine přístroj na měření radiace nabitých částic PARDAL2 (PArticle Radiation Detector At Lunar orbit and Lagrange points), jehož přímý předchůdce z FJFI nazvaný Spacepix Radiation Monitor (SXRM) osazený na družici VZLUSAT-2 měří radiaci na nízké zemské oběžné dráze.

Elektrické a magnetické antény Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (ÚFA AV ČR) budou měřit elektromagnetické pole, kromě toho ÚFA také poskytne pozemní vysílací stanici Panská ves pro komunikaci s družicí.

Pohled do budoucnosti

„České firmy a instituce již mají zkušenosti s realizací družic pro oběžnou dráhu Země. Zkušenosti s návrhem vlastní lunární sondy otevřou České republice nové možnosti zajímavých projektů a položí základy pro další zkoumání Sluneční soustavy za hranicemi oběžné dráhy Země,“ řekl Petr Suchánek, jednatel společnosti esc Aerospace.

Projekt LVICE2 je nyní ve fázi příprav. V průběhu následujících 12 měsíců bude rozpracován návrh samotné družice i její oběžné dráhy a budou vytvořeny testovací verze jednotlivých vědeckých přístrojů. Po vyhodnocení návrhu v ČR i v ESA poté následující 2-3 roky potrvá dokončení návrhu družice, její výroba a podrobné testování. Start je v současnosti plánován do roku 2026.

Zdroj: ČVUT, ESA