Na Měsíci se podle astronomů ukrývají cenné důkazy o vývoji našeho Slunce

Slunce ovlivňuje všechny objekty v naší Sluneční soustavě. Neustále z něj do všech směrů proudí světlo, teplo a sluneční vítr s proudy vysokoenergetických částic. Bez přestávky. Každý den již po dobu cca 4,5 miliard let.
 
Na naší Zemi jsou ale stopy po dlouhodobém působení Slunce nesledovatelné. Díky aktivní atmosféře, povětrnostním podmínkám, vodě, erozi a pohybu tektonických desek jsou veškeré změny, které mohlo Slunce na naší planetě způsobit, buď jednoduše smyté nebo pohřbené hluboko v zemském plášti. Podle nové studie astronomů z Goddardova kosmického střediska NASA, publikované na webu arXiv, jsou však stopy slunečního působení dobře uchované na „mrtvých“ objektech. Tedy na těch, na kterých se vlastně nic neděje. Nejbližším takovým tělesem je náš Měsíc.

A protože právě ten je cílem plánované mise Artemis, při které má na jeho povrchu opět přistát lidská posádka, otevírá se před astronomy skvělá příležitost, jak tyto stopy sluneční historie prozkoumat.
 
Měsíční povrch ale nebyl odjakživa tak klidný, jako je teď. Nacházely se zde četné lávové proudy a dopadalo sem mnoho asteroidů. Podle nové studie ale mohly být tyto jevy pro zachování historických stop spíše přínosné.

Související

Jiří Kostka

Při jiné oběžné dráze Jupitera by se zlepšily…

Lukáš Bauer

Astronomové z Ondřejova se podílejí na pokusu…

Lávové proudy totiž mohly skrýt velké plochy měsíčního povrchu před dalším působením Slunce. Pokud by se tak vědcům podařilo pod tyto vrstvy dostat, mohli by získat vzorky sluneční historie z dob před jejich zaplavením lávou. Dopady asteroidů na měsíční povrch pak sice mohly řadu vzorků zničit, mohly ale zároveň prorazit horní vrstvy měsíčního povrchu a jiné vzorky tak zase odkrýt.
 
Z těchto vzorků se dá například vyčíst, jak dlouho byly vystaveny slunečnímu záření. Z toho pak lze vypočítat, jak se toto záření v průběhu několika miliard let měnilo. Porovnáním různých vzorků z různých hloubek a míst můžeme pochopit změny slunečního záření v průběhu času.
 
Ve Sluneční soustavě podle vědců neexistuje dostupnější místo, na kterém by bylo možné takto zřetelně nahlédnout do historie našeho Slunce. Měsíc je tak podle astronomů ideální časovou schránkou. A mise Artemis nám ji může pomoci otevřít.  

Zdroj: arXiv, NASA, ScienceAlert