Pozůstatky starobylých organismů mohou podle geologů ovlivnit vznik zemětřesení

Často zde vznikají velmi silná zemětřesení, která mohou způsobit ničivou vlnu tsunami. Nová studie, publikovaná v odborném časopise Lithos ukazuje, že na chování tohoto zlomu můžou mít velký vliv starobylé organismy.
 
Na dně se totiž nacházejí usazeniny uhličitanu vápenatého – kalcitu. Ty vznikly usazováním těl jednobuněčných mořských organismů, které obývaly naši Zemi před desítkami milionů let. A právě tyto nánosy mohou podle geologů ovlivňovat pohyb a tření mezi tzv. Pacifickou a Australskou deskou.

Podle geoložky Carolyn Boultonové z výzkumného institutu Te Herenga Waka na Victoria University of Wellington je důležité, jak dobře se kalcitové vrstvy dokáží rozpouštět. Pokud se rozpouštějí dobře, mohou po sobě desky snadněji klouzat. Pokud jsou naopak vrstvy uhličitanu vápenatého nerozpustné, pohyb desek se díky tření zablokuje a uzamkne v nich energii. Ta se poté může náhle uvolnit a způsobit tak zemětřesení.

Související

Radek Chlup

Seismologové zaznamenali zemětřesení v hloubce, kde…

Martin Pokorný

Vědci sledovali mikroskopická zemětřesení v kovech

„Kalcit se rozpouští rychleji, když je vystaven velkému tlaku a nižší teplotě," říká Boultonová, která je hlavní autorkou nové studie. „Nejlépe se rozpouští při pokojové teplotě. S rostoucí teplotou hlouběji v Zemi se rozpouští mnohem hůře," vysvětluje Boultonová. Uvnitř subdukční zóny se teplota s hloubkou postupně zvyšuje. Na každém kilometru přibližně o 10 °C.
 
Přístup k místu, kde se desky dotýkají vyžaduje složité vrtné vybavení, takže vědci jako náhradu pro svůj výzkum použili obnažené vrstvy vápenců, slínovců a jílovců na pobřeží jihovýchodně od Martinborough na Severním ostrově. Tamní horniny obsahují kalcit z jiných mořských organismů, například planktonu.

Otázkou je, kolik tohoto kalcitu leží v subdukční zóně a v jakém je stavu. „Množství a vlastnosti kalcitu z těchto organismů nám může prozradit, jak velké může být příští zemětřesení," říká Boultonová.
 
Geologové vědí o subdukční zóně Hikurangi mnohem méně než o jiných zlomech na Novém Zélandu. Záznamy o vlastnostech tohoto zlomu tak nejsou příliš rozsáhlé. Kvůli tomu jsou předpovědi následujících zemětřesení velmi komplikovaná. Podle vědců je 26% šance, že v příštích 50 letech dojde podél zlomu Hikurangi k zemětřesení, které by mohlo vyvolat velkou vlnu tsunami.
 
Nová studie tak pomůže ukázat, jestli mohou být pohyby desek v budoucnu spíše plynulé a klidné, nebo nárazové a nebezpečné. Čím více budou geologové vědět o chování kalcitů pod vodou, tím lépe budou schopni chování zlomu Hikurangi předpovídat.

Zdroj: ScienceAlert, ScienceDirect