Římské silnice položily základy moderní prosperity, říkají vědci v nové studii

V nové ekonomické studii, publikované v odborném časopise Journal of Comparative Economics, zkoumal tým vědců z Göteborské univerzity vliv římské silniční sítě na prosperitu či chudnutí dotčených regionů v průběhu času.
 
Římské silnice byly impozantními stavbami, které v době svého vrcholu čítaly zhruba 80 000 kilometrů silnic. Nebyly budovány kvůli obchodu, ale z důvodu přepravy vojsk do různých částí Římské říše.

Starším cestám a vesnicím podél nich se věnovala jen malá pozornost. Přesto se římské silnice brzy začaly využívat i pro obchod a staly se důležité pro hospodářský rozvoj Evropy.
 
V nové studii zkoumali vědci vliv těchto starověkých silnic na to, proč místa, která prosperovala před 2 000 lety, vykazují větší ekonomickou prosperitu i dnes.

Související

Radek Chlup

Archeologové objevili říši, která porazila Midase,…

Radek Chlup

Archeologové v Iráku objevili významné město z…

Vědci překryli mapy římské silniční sítě moderními satelitními snímky, které zobrazující intenzitu nočního osvětlení. Jedná se totiž o jeden ze způsobů, jak přiblížit ekonomickou aktivitu v dané oblasti. Získali tak srovnání s dnešní infrastrukturou, hustotou zalidnění a ekonomickou aktivitou.
 
„Výsledkem našeho zkoumání je, že římské cesty přispěly k rozvoji měst a ekonomické aktivity podél nich, přestože zmizely a jsou překryty novými silnicemi," říká Ola Olsson, profesor ekonomie na Fakultě obchodu, ekonomie a práva na Göteborské univerzitě a jeden z autorů studie.
 
Důležitou otázkou, kterou si autoři studie položili je také to, jestli Římané svými silnicemi spojovali místa se silnou hospodářskou aktivitou, nebo jestli to byly právě až římské silnice, které způsobily hospodářský růst těchto regionů.
 
„Tato studie je zajímavá hlavně proto, že samotné římské silnice zmizely a následný chaos v západní Evropě po pádu Římské říše byl velkou příležitostí k přeorientování ekonomických struktur. Navzdory tomu ale původní urbanistická struktura zůstala zachována," říká Ola Olsson.
 
Jiná situace ale podle něj nastala ve východních částech Římské říše, v severní Africe a na Blízkém východě. Mezi čtvrtým a šestým stoletím tam byla silniční doprava postupně nahrazena velbloudími karavanami a silnice v těchto oblastech tak zanikly. Na rozdíl od západních částí říše se tady nové cesty nestavěly na těch původních.

„Silnice tady ztratily význam, a tak vůbec nevidíme podobné vzorce jako v Evropě. Země, které byly kolébkou civilizace, jsou dnes často autokratické a mají výrazně horší ekonomický rozvoj než země, které byly tehdy na ekonomické periferii," dodává Olsson.
 
Závěry studie jsou podle Olssona nejen cenným pohledem do minulosti, ale mohou také být užitečné jako podklady pro současná a budoucí politická rozhodnutí. „Ve Švédsku se například jedná o výstavbě nových železničních tratí. Ty mají od 19. století velký význam pro hospodářskou činnost. Lze proto očekávat, že obce, jichž se nová výstavba týká, získají nový ekonomický impuls,“ popisuje Olsson.

Zdroj: Journal of Comparative Economics, ScienceAlert