- Jiří Kostka
- Věda a vesmír
- 15. prosince 2022
- 16:30
Vědci objevili na dně Indického oceánu záhadný žraločí hřbitov
Byl plný zkamenělých žraločích zubů, starých i několik milionů let. „Ne všechno byly zkameněliny, něco patřilo i relativně mladým žralokům mako, šlo i o dva druhy příbuzné velkému bílému žralokovi," řekla pro australskou ABC pracovnice sbírek muzea Victoria Research Institute Dianne Brayová
Z hloubky 5,4 kilometru vědci vytáhli dle webu ScienceAlert více než 750 zubů, které patří celé řadě druhů mořských predátorů. Podle kurátora Západoaustralského muzea Glena Moora nález obsahoval zajímavou směs moderních a pravěkých částí žraločích zubů, včetně některých, které patřily předkovi bájného megalodona.
„Z tohoto žraloka se později vyvinul megalodon, který byl největším ze všech žraloků. Vymřel ale asi před 3,5 miliony let," sdělil dále Moore. Megalodonové byli tak mohutní, že mohli spolknout celého dnešního žraloka bílého, který je největší ze současných žraloků.
Protože žraloci mají chrupavčité kosti, rozkládá se většina jejich pozůstatků mnohem dříve, než zkamení. Výjimkou jsou právě zuby a některé šupiny. Tyto pozůstatky jsou tak jedinými důkazy o 450 milionů let staré historii těchto dávných živočichů na naší planetě.
Vědcům ale není jasné, proč se tolik těchto zubů, navíc z tak dlouhého historického úseku, shromáždilo právě na tomto konkrétním místě. „Nenapadá mě žádné logické vysvětlení, proč by mohly být všechny takto pohromadě. Možná, že šlo o sníženinu na dně oceánu, takže se nakonec dostaly do jednoho místa vlivem gravitace," řekl Moore časopisu Newsweek.
Hřbitov žraloků byl nalezen při průzkumu dvou nových mořských parků, které se nacházejí 2 500 km od západního pobřeží Austrálie. Výzkumná loď CSIRO, která hřbitov objevila, se mezitím vydala na další cestu do Gascoyne Marine Park u západní Austrálie, kde vědci z plavidla navíc sledovali nový druh žraloka.
„Na začátku plavby jsme zachytili malého pruhovaného žraloka z řádu různozubců," popsal ichtyolog CSIRO Will White. Různozubci jsou vědcům už dobře známí, tento byl ale v něčem jiný. Přes den se totiž různozubci obvykle ukrývají mezi kameny a chaluhami na mělkém mořském dně a v noci se vynořují, aby se nakrmili. Tento nový druh byl však nalezen v hloubce přes 150 metrů, kde žádné úkryty nejsou. „Tento druh dosud nebyl popsán a pojmenován. Exemplář, který jsme chytili je proto pro vědu nesmírně důležitý,“ dodal vědec.
Vědci na závěr říkají, že se jejich objevy neomezují pouze na nové druhy. Nové průzkumy jim dávají příležitost dozvědět se více o mořských ekosystémech a také o rozšíření, početnosti a chování druhů. Každý další výzkum a objev je tak pro ně velmi významný a zajímavý.
Zdroj: ScienceAlert, CSIRO
Sdílení
Twitter
Komentáře
Email