Vědci už tuší, co se stane, až zanikne za několik miliard let naše Slunce

 
Další 3 fotografie v galerii
Až 90 % všech hvězd ve vesmíru se stane planetárními mlhovinami / Pixabay
Životní cyklus našeho Slunce započal přibližně před 4,6 miliardami let. Za dalších asi tak 5 miliard let ovšem Slunce vyčerpá svoji zásobu vodíku a hélia, exploduje poté v RGB (Red Giant Branch) fázi a několikrát zvětší svůj objem (dost možná i natolik, že smete i Zemi).

A ve finále se stane bílým trpaslíkem. Až doposud si astronomové nebyli jisti, kdy a jak se to vše stane a zda se naše Slunce stane planetární mlhovinou (stejně jako drtivá většina hvězd v našem vesmíru).

Jak ukazuje poslední studie vedená mezinárodním týmem astronomů, je jasné, že naše Slunce skončí svůj život právě jako masivní prstenec svítícího mezihvězdného plynu a prachu – též známé jako planetární mlhovina. 

Bílý trpaslík je astronomický objekt vznikající zhroucením hvězdy, jež není dostatečně hmotná, aby dosáhla ve svém jádře teplot potřebných k fúzi uhlíku.

Studie odhalila v první řadě, že až 90 % všech hvězd ve vesmíru se stane planetárními mlhovinami, je to část života hvězdy mezi náběhem a změnou z červeného obra do bílého trpaslíka.

Nicméně klíčové je to, že vědci si až doposud nebyli jisti, jestli i naše Slunce bude následovat stejnou cestu, jelikož až donedávna bylo bráno za málo masivní k vytvoření pořádné mlhoviny. 

Aby to tým zjistil, vytvořil zbrusu nový stelární datový model, jenž předpovídá životní cykly jednotlivých hvězd.

Tento model byl pojmenován jako „Planetary Nebula Luminosity Function" a byl použit k předpovídání jasnosti pro hvězdy různých hmotností a stáří. A co tedy vědci zjistili? Jak jsme výše naznačili, naše Slunce je na hranici hmotnosti, aby z něj vznikla nepříliš jasná mlhovina. 

Nový objev také zasazuje úder dalšímu modernímu astronomickému mystériu, totiž, proč se nejjasnější mlhoviny ve vzdálených galaxiích zdají být s tou samou luminozitou. Jde o to, že se obal hvězdy po explozi může ohřát proti starému modelu třikrát rychleji a silně zářit proto i u relativně málo hmotných, malých, hvězd.

Mohlo by vás zajímat

Reklama