Jak bude v roce 2050 podle odborníků vypadat svět

Podle některých futurologů lidé nahrají svou mysl do počítačů / Pixabay
Lidé si už od nepaměti představují, jak bude vypadat život a okolní svět v blízké i vzdálené budoucnosti. Futuristé v minulém století se například domnívali, že dnes budeme žít pod vodou nebo používat létající auta.

Dnes už víme, v čem jim předpovědi vyšly a v čem nikoliv. Stejné otázky jako tehdy si ale lidé pokládají i nyní. Redaktoři portálu DailyMail se na to, jak bude svět vypadat v relativně blízké budoucnosti – v roce 2050, zeptali několika technologických nadšenců a vědců.

Některé jejich predikce vás možná překvapí. Někteří se například obávají umělé inteligence, jiní zase toho, že změna klimatu změní některé části Země v neobyvatelné. Další pak jdou ve svých předpovědích ještě dál a vyhlížejí dokonce kontakt s mimozemšťany.

Pojďme to ale vzít hezky popořadě. Níže vám proto nabízíme seznam sedmi věcí, které se podle futuristů během následujícího čtvrt století výrazně změní.

Umělá inteligence změní svět

S rychlým nástupem a rozvojem nástrojů umělé inteligence, například populárního chatbota GPT-4, se řada lidí obává, že jejich vlivem zanikne velká část pracovních pozic, které půjdou umělou inteligencí nahradit. Někteří jdou ale s obavami ještě dál.

„Lidé mají tendenci přeceňovat účinky nových technologií v krátkodobém horizontu a podceňovat tyto účinky v dlouhodobém horizontu,“ řekl George Stakhov, ředitel globální reklamní agentury DDB EMEA, která umělou inteligenci aktivně využívá. Místo ztráty pracovních míst by se podle něj mělo lidstvo obávat spíše toho, že by AI mohla převzít kontrolu nad životy lidí.
 
Naproti tomu jsou ale i pozitivní scénáře, které v umělé inteligenci vidí nové možnosti, jak lidstvu usnadnit život i práci. Podle některých by dokonce umělá inteligence mohla otevřít i cestu k bájné nesmrtelnosti. Alespoň tedy částečně. Umělá inteligence by totiž mohla na základě nahrávek a dat vytvořit věrnou kopii zemřelého, se kterým by pak příbuzní mohli komunikovat i po jeho smrti.

Lidé se budou vylepšovat pomocí implantovaných čipů

Někteří odborníci se domnívají, že za pětadvacet let bude zcela běžné, že si do sebe budeme implantovat mikročipy. Ty by mohly monitorovat stav těla a také umožnit neustálou komunikaci se svým okolím.
 
Jeden takový čip má už implantovaný například Heather Delaneyová, zakladatelka technologické společnosti Gallium Ventures. Její čip zatím není příliš vyspělý, umožňuje jí pouze otevírat dveře a přihlašovat se do systému své firmy. Ona sama v tom ale vidí obrovský potenciál do budoucna. Věří, že biohacking bude v budoucnu běžný a umožní lidem zlepšit jejich zdraví i život. I tady se ale najdou lidé, kteří se obávají, že by čipy mohly mít negativní vliv na osobní svobodu.

Televizní pořady na míru

Podle zakladatele a generálního ředitel produkční společnosti se zaměřením na virtuální realitu ARK Immersive, Matta Littlera, bychom se mohli dočkat také toho, že se jednou budeme dívat na pořady vytvořené přímo na míru konkrétnímu člověku. Prsty by v tom zase měla mít umělá inteligence, která by měla zvládat personalizované pořady vytvořit.
 
Podle Littlera by v takovýchto pořadech mohli vystupovat herci, kteří jsou již dávno po smrti a obecně by měl personalizovaný obsah vycházet z toho, co se nám líbí a co preferujeme.

Lidé nahrají svou mysl do počítačů

Futurolog a bývalý inženýr Googlu Ray Kurzweil tvrdí, že do roku 2045 člověk splyne s počítačem. Lidé podle něj propojí své mozky s počítači a získají tak mnohonásobně větší inteligenci a efektivitu, než má lidský mozek nyní. 

Budeme nosit brýle s umělou inteligencí

Brýle, které budou vypadat jako běžné dioptrické nebo sluneční, budou schopné odpovědět na jakoukoli otázku, říká Alexander Nick, ředitel společnosti GoStudent, která se zabývá vzdělávacími technologiemi. Mohly by podle něj na displeji poskytovat rady, e-mailová oznámení a další informace, které by lidem mohly zlepšit život.
 
Podle Nicka by měly brýle fungovat na základě obrazových příkazů, tedy že brýle něco uvidí a samy začnou vyhodnocovat odpovědi. Když se tak prý například podíváme na zeleninu, brýle nám automaticky najdou, co to je, kolik to má živin nebo jak to uvařit.

Lidstvo objeví inteligentní mimozemské civilizace

Astronom Seth Shostak z projektu SETI se v roce 2012 v Ted Talk vsadil s kolegy astronomy o šálek kávy, že bychom během dvou desítek let mohli najít mimozemšťany. A nemyslel tím nějaké mikroby. Myslel skutečný inteligentní život mimo naši planetu.
 
Podle něj je totiž velmi nepravděpodobné, že by se v celém vesmíru nacházelo pouze jedno místo, na kterém vyspělý inteligentní život existuje. Je prý sebestředné myslet si, že se život vyvinul pouze na Zemi. Je proto jen otázkou času, než život na jiné planetě objevíme.

Velké oblasti na Zemi by mohly být neobyvatelné

Globální oteplování bude podle NASA na některých místech způsobovat vlny veder s vysokou vlhkostí, ve kterých bude pro člověka téměř nemožné přežít. Do roku 2050 by takováto vedra mohly stále častěji postihovat oblasti jako je jižní Asie, Perský záliv a okolí Rudého moře. Do roku 2070 by se pak tyto oblasti mohly rozšířit o Brazílii a Čínu.
 
Souběh vysoké teploty a vlhkosti zároveň je podle vědců nebezpečnější než vedro samotné. Člověk totiž dokáže přežít v relativně vysokých teplotách s nízkou vlhkostí. Například v pouštních oblastech, kde teploty často atakují padesát stupňů Celsia. V oblastech s vysokou vlhkostí ale lidé takové teploty nepřežijí, protože se nemohou ochlazovat pocením.

Dobře to lze ukázat na příkladu sauny. V té finské, se suchým vzduchem, teplota přesahuje i sto stupňů Celsia a člověk tam bez problémů vydrží přes deset minut. V parní sauně je teplota obvykle pouze okolo 40 stupňů Celsia a vydržet v ní je často mnohem horší.
 
I proto dnes řada vědců i aktivistů bije na poplach a snaží se globální oteplování alespoň zpomalit. Těžko říct, jaké je správné řešení a kolik z uvedených vizí se nakonec skutečně naplní. I futuristické představy z minulosti se totiž často pletly. To, jak se naše životy do roku 2050 změní, nicméně bude moci porovnat řada z nás. Přeci jenom je to za „pouhých“ dvacet sedm let.

Zdroj: DailyMail, NASA

Mohlo by vás zajímat

Reklama