Kruhové objezdy snižují podle analýzy počet a závažnost dopravních kolizí

Podle analýzy Portálu nehod došlo na kruhových objezdech v České republice v letech 2010 až 2023 ke 14 517 nehodám. To představuje pouhé jedno procento z celkového počtu všech nehod v daném období.

Karamboly na všech typech křižovatek představují 18,9 % všech nehod na českých silnicích. „Kruháče“ se však na všech nehodách na křižovatkách podílí jen 5,9 %.

Méně fatálních následků

Když se podíváme na dopady nehod na kruhových objezdech v porovnání s ostatními křižovatkami, zjistíme, že zde mají méně závažné následky. Až 73 % nehod na kruhových objezdech končí bez zranění, což je vyšší podíl než u běžných křižovatek, kde je to jen 64,6 %.

Související

Marek Kuřina

Služba Road Hazard Service zvyšuje bezpečnost…

Lukáš Bauer

Jak při jízdě autem ušetřit až 25 procent…

Nehody s lehkým zraněním jsou na kruhových objezdech zastoupeny 24,6 %, zatímco na klasických křižovatkách 31,4 %. Závažné nehody s těžkým zraněním tvoří na kruhových objezdech pouze 2 %, což je méně oproti 3,45 % na běžných křižovatkách. Nehody s tragickými následky jsou na kruhových objezdech velmi vzácné – pouhá 0,1 % oproti 0,55 % na ostatních křižovatkách.

Jak komentuje Petr Jedlička, vedoucí oddělení pojistné matematiky a analýz České kanceláře pojistitelů (ČKP), které se podílí na provozu Portálu nehod: „Můžeme oprávněně předpokládat, že pokud by se na českých silnicích nestavěly kruhové objezdy, neubylo by těžkých zranění, ke kterým dochází na klasických křižovatkách. Potvrzuje se, že kruhové objezdy mohou výrazně zlepšit bezpečnost na silnicích a snižují riziko závažných následků nehod.“

Mladí a opilí řidiči ve 3 hodiny ráno

Přestože jsou kruhové objezdy obecně bezpečnější, data Portálu nehod ukazují, že mají svá specifická rizika. Zatímco během pracovních dnů podíl nehod na kruhových objezdech na počtu všech nehod na křižovatkách osciluje mezi 5,5 a 5,8 %, o víkendech toto číslo stoupá – v sobotu na 6,6 % a v neděli až na 7,1 %. Kritickým časem je přitom třetí hodina ranní, kdy podíl nehod dosahuje až 16,13 %.

Tento fenomén je známý jako „Disco Crash“, což je termín popisující nehody, které se odehrávají po návratu mladých lidí z nočních akcí. Mladí řidiči mají o víkendových nocích problém zvládat kruhové objezdy, což je podle Jana Chalase z Portálu nehod způsobeno jejich podnapilým stavem a nepozorností po nočním veselí.

„Až 23 % nehod na kruhových objezdech ve tři hodiny v noci způsobují mladí řidiči do 24 let. Přičemž 43,2 % nehod v tuto hodinu je způsobeno pod vlivem alkoholu nebo drog. Kombinace vysoké rychlosti, nepozornosti a alkoholu může být v tomto případě fatální,“ uvádí Jan Chalas z Portálu nehod.

Příčiny nehod: rychlost versus přednost

Jednou z klíčových výhod kruhových objezdů je fakt, že výrazně snižují jednu z nejčastějších příčin nehod na běžných křižovatkách – nedání přednosti v jízdě. Na klasických křižovatkách je tento důvod zodpovědný za 52,1 % nehod, zatímco na kruhových objezdech tento podíl klesá na 38 %.

Kruhový objezd totiž díky svému konstrukčnímu řešení nutí řidiče zpomalit a zvažovat situaci při vjezdu do křižovatky. Snížení počtu nehod způsobených nedáním přednosti je tedy jedním z hlavních důvodů, proč jsou kruhové objezdy považovány za bezpečnější alternativu k tradičním křižovatkám.

Zatímco nedání přednosti v jízdě se na kruhových objezdech vyskytuje méně často, problémem je zde rychlost. Kruhové objezdy mají totiž až dvakrát vyšší podíl nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí než běžné křižovatky. Řidiči často podceňují potřebu zpomalit před vjezdem na objezd, což může mít fatální důsledky. Typickým příkladem je situace, kdy řidič nezvládne přizpůsobit rychlost stavu vozovky nebo podmínkám na silnici.

Na mokré, zledovatělé nebo jinak kluzké vozovce se snadno může stát, že auto při vjezdu na kruhový objezd nedobrzdí a skončí vyjetím mimo silnici, často až do středu kruhového objezdu. To potvrzují i „koleje“ a stopy po vozidlech na mnoha kruhových objezdech – jedná se o důsledek nepřizpůsobení rychlosti a neschopnosti včas reagovat na změnu směru.

„Ačkoliv kruhové objezdy samy o sobě snižují riziko kolizí, je klíčové, aby řidiči věnovali větší pozornost tomu, jak na ně vjíždějí. Místo prudkého brždění na poslední chvíli je důležité zpomalit postupně a sledovat jak stav vozovky, tak i pohyb ostatních vozidel. Nedostatečné zpomalení nejen zvyšuje riziko nehody, ale také snižuje schopnost rychle a bezpečně reagovat na nečekané situace, jako je náhlé zastavení vozidla před vámi,“ upozorňuje Jan Chalas z Portálu nehod.

Nejrizikovější kruhové objezdy

Za poslední dva roky (od poloviny roku 2022 do poloviny roku 2024) došlo k nejvíce nehodám na kruhovém objezdu na kraji Plzně. Jde o „kruháč“ uprostřed komerční zóny ve čtvrti Nová Hospoda. Na tento velký kruhový objezd ústí šest ulic a leží na velmi dopravně vytížené silnici č. 26, která vede z Plzně na hraniční přechod Folmava. Za poslední dva roky se na tomto kruhovém objezdu stalo 27 nehod. Hlavní příčinou bylo přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého.

„Jde o dvoupruhovou kruhovou křižovatku. Pro tento druh křižovatek jsou typické právě nehody při přejíždění z pruhu do pruhu, které dělá řidičům často problémy. Problematická je pro ně zejména jízda ve vnitřním pruhu,“ komentuje Jan Chalas z Portálu nehod.

Další rizikovou křižovatkou je opavský tzv. Kateřinský uzel na silnici I/11. Tato okružní křižovatka je známá jako místo s vysokým počtem nehod. Během posledních dvou let se zde stalo 26 nehod. Nejčastější příčinou je nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem, což vede ke kolizím. Hlavní problém spočívá ve způsobu jízdy na hranici mezi zastavěnou a nezastavěnou oblastí města, kde dochází ke kumulaci vozidel a rizikovým situacím.

Přejíždění z pruhu do pruhu stojí za nehodami na dalším rizikovém kruhovém objezdu – chomutovském „kruháči“ na Palackého ulici poblíž budovy magistrátu. Ústí na něj mimo jiné výjezd z parkoviště z blízké nákupní zóny či autobusového nádraží. Za poslední dva roky se zde stalo 18 nehod.  

Zdroj: Portál nehod, Česká kancelář pojistitelů