Meteorický roj Geminid vrcholí: O víkendu v noci zazáří až 1000 meteorů

Noční oblohu se určitě vyplatí pozorovat zejména v neděli 14. prosince mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. V průběhu noci (hlavně tedy v časných ranních hodinách) zazáří na nebi daleko od měst produkujících rušivé světlo, až desítky meteorů v hodině. Za celou noc může podle webu Astrofyzikální ProGResy vytrvalý pozorovatel napočítat až 1000 meteorů.

Meteorický roj je jev, při kterém proud částic meziplanetárního prachu (odborně meteoroidů) křižuje zemskou dráhu a tyto částice pak vstupují vysokou rychlostí do zemské atmosféry, při průletu v ní se třením rychle zahřejí, vypařují a vytvářejí za sebou zářící stopy.

Těm říkáme meteory, lidově „padající hvězdy“ nebo „létavice“. V průběhu roku můžeme pozorovat hned několik meteorických rojů, z nichž každoročně nejaktivnější jsou lednové Kvadrantidy, srpnové Perseidy a prosincové Geminidy. Právě poslední zmíněné budou vrcholit v následujících dnech.

Meteory ze souhvězdí Blíženců

Název roje – Geminid – je odvozen z latinského názvu souhvězdí Blíženců, ze kterého meteory po celou dobu aktivity roje zdánlivě vylétají. V případě Geminid leží toto místo – odborně radiant – východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí – Castora a Polluxe. Na prosincové obloze vychází souhvězdí Blíženců i s oběma hvězdami už za soumraku a je tedy pozorovatelné celou noc.

Související

Lukáš Bauer

Temná hmota by podle vědců mohla proměnit obří…

Lukáš Bauer

Astronomové poprvé pozorovali dvojici černých děr…

V polovině prosince bývá nejvýše nad obzorem kolem 2. hodiny ranní. Tehdy dosahuje radiant meteorického roje v našich zeměpisných šířkách výšky kolem 70° nad obzorem. Díky tomu lze v časných ranních hodinách v době maxima roje pozorovat víc než 140 meteorů za hodinu. Za celou noc během maxima tak lze spatřit za ideálních podmínek až 1000 meteorů roje Geminid. Ve srovnání s jinými roji se však jedná o poměrně pomalé meteory – do atmosféry vstupují rychlostí přibližně 35 km/s. Zatímco třeba Perseidy vlétají  rychlostí  59  km/s  a  nejrychlejší  roj  Leonid  se  s  námi  střetává rychlostí dokonce 70 km/s.

První zprávy o roji Geminid pocházejí z roku 1862. Tehdy byl ovšem roj velmi slabý, frekvence nepřesáhly 30 meteorů v hodině. Teprve ve 40. a 50. letech minulého století se počet meteorů za hodinu zvýšil na dvojnásobek a do současných hodnot stoupal až do roku 1990. Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se budou rok od roku snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj téměř vymizet.

Zdrojem je drolící se planetka

Ledoprachové částice, které při průletu zemskou atmosférou vytvářejí toto nebeské divadlo, pocházejí z tělesa (3200) Phaethon. Zatímco nejběžnějším mateřským tělesem meteorických rojů bývá obvykle kometa, 3200 Phaethon je drolící se planetka. Pomocí družice IRAS ji 11. října 1983 objevili astronomové Simon Green a John Davies.

Planetka má neobvyklou dráhu, která ji jednou za rok a půl zavádí do nehostinné blízkosti Slunce, do vzdálenosti jen 0,14 au (astronomické jednotky) od něj. Ačkoliv u ní nikdy nebyla pozorovaná aktivita typická pro komety, jeví se planetka spíše jako kometa. Jednak svou protaženou dráhou, při níž se Phaethon dostává ke Slunci blíž než jakákoliv jiná planetka, a za druhé svým podílem na roji Geminid.

Vzhledem k pravidelnému výraznému ohřevu planetky dochází k úniku těkavých látek a postupnému drolení planetky. Někteří astronomové se také domnívají, že jde o fragment velké planetky Pallas z hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

Protože je oběžná dráha planetky blízko zemské dráhy a planetka oběhne Slunce jednou za necelých 524 dní, nabízí se otázka jejího blízkého průletu kolem Země. Poslední takový nastal 10. prosince 2007, při němž planetka minula Zemi ve vzdálenosti asi 18 milionů km (asi osmina vzdálenosti Země od Slunce).

Další těsné průlety se pak odehrají v letech 2050 a 2060. Ovšem nejblíže k Zemi se v tomto století ocitne až 14. prosince 2093. Tehdy ji od Země budou dělit pouhé 3 miliony km, tedy jen osmkrát dále, než se nachází Měsíc. Fyzická srážka se Zemí však nehrozí.

První meteory z roje Geminid můžeme každý rok zaznamenat už 4. prosince, kdy Země začíná procházet okrajem proudu meteoroidů, a v průběhu dalších dní aktivita pozvolna stoupá. Po maximu lze poslední meteory roje spatřit ještě 17. prosince. Roj se tedy vyplatí pozorovat i několik dní před maximem nebo po něm. Nejvíce meteorů ovšem padá v hodinách okolo maxima roje.

Zdroj: Astrofyzikální ProGResy z Opavy, Fyzikální ústav SU