Mikroplasty už jsou podle vědců všude. A překvapivě jich může být víc ve skle než v plastu

Francouzská vědecká studie z minulého roku však tento předpoklad zpochybňuje a výsledky jsou překvapivé. Mikroplasty jsou drobná plastová vlákna a částice menší než 5 milimetrů, často neviditelná pouhým okem. Mohou vznikat rozpadem větších plastových výrobků, například lahví, sáčků či obalů, ale jsou i produkovány přímo pro průmyslové či kosmetické účely (například mikrogranule v kosmetice).

Tyto částice se hromadí v ovzduší, vodě, půdě a nakonec i v potravinách a nápojích. Mikroplasty jsou odolné vůči biologickému rozkladu, takže v životním prostředí mohou existovat po velmi dlouhou dobu, a jejich dlouhodobé účinky na zdraví lidí a ekosystémy se stále zkoumají.

Kde se mikroplasty v nápojích berou?

Výzkumníci z francouzské agentury pro bezpečnost potravin, životního prostředí a ochranu zdraví při práci (ANSES) zkoumali v loňském roce různé běžné nápoje prodávané ve Francii, například vodu, limonádu, ledový čaj nebo pivo. Vzorky porovnávali podle typu obalu, zda šlo o skleněné láhve, plastové lahve nebo plechovky.

Související

Radek Chlup

Mikroplasty mají zatím jen malý dopad na globální…

Martin Pokorný

Množství mikroplastů ve vodě lze snížit i při…

A jaký byl výsledek? Skleněné lahve měly nejvyšší počet mikroplastů. V některých případech obsahovaly nápoje ve skle až 50× více mikroplastových částic na litr než v plastových lahvích nebo plechovkách.

Sklo ale přece není z plastu

Právě to vědce překvapilo. Po podrobné analýze zjistili, že mikroplastové částice nepocházejí z materiálu skleněné láhve, ale z plastové barvy na kovových uzávěrech.

Během výroby, skladování a přepravy se tyto uzávěry o sebe třou a na jejich povrchu vznikají mikroskopické škrábance. Z nich se pak uvolní drobné částečky plastu, často tak malé, že je pouhým okem nevidíme, jež skončí nakonec v tekutině uvnitř láhve.

Ve skleněných láhvích s limonádou, ledovým čajem nebo pivem vědci našli v průměru kolem 100 částic mikroplastů na litr. U plastových lahví nebo plechovek byly hodnoty mnohem nižší, někdy méně než 10 částic na litr.

U vody byl rozdíl menší: ve skle kolem 4,5 částice na litr, v plastové lahvi kolem 1,6 částice na litr. U vína byl obsah mikroplastů obecně nízký, což může souviset s jiným typem uzávěru (například korkem).

Jak moc je to nebezpečné?

Na tuto otázku věda zatím nemá jasnou odpověď. Neexistuje jednotná hranice, při jakém množství mikroplastů by byl nápoj považován za zdraví nebezpečný. Studie tedy neříká, že skleněné láhve „ohrožují vaše zdraví“. Jen ukazuje, že i láhev bez plastu může obsahovat více plastových částic než plastová.

Odborníci přitom upozorňují, že mikroplasty se nacházejí prakticky všude, v ovzduší, půdě, potravinách i lidském těle. Přitom jejich dlouhodobé účinky na lidské zdraví stále neznáme.

Jak se mikroplastů zbavit

Autoři studie testovali jednoduché řešení v továrnách. Čištění uzávěrů vzduchem a vodou ještě před uzavřením lahve snížilo množství mikroplastů až o 60 %. To naznačuje, že některé problémy nejsou dané samotným materiálem (například sklem), ale způsobem výroby a balení. U mikroplastů tedy nejde jen o to, z čeho je láhev, ale i jak je zpracována.

Zdroj: Journal of Food Composition and Analysis, Ministerstvo životního prostředí