Když vesmír udeří. Jak aktuální sluneční bouře ovlivňuje Zemi

Koronální výron hmoty na Slunci / NASA, Goddard Space Flight Center
V posledních dnech se nad našimi hlavami odehrává něco, co je z vědeckého hlediska naprosto běžné, ale přesto mimořádně úchvatné. Silná sluneční bouře je důsledkem prudké erupce na povrchu Slunce, která vyslala obrovský mrak nabitých částic přímo do prostoru okolo Země.

V neděli 18. ledna se ze Slunce uvolnil mohutný výron hmoty, tzv. coronal mass ejection (CME), následovaný prudkou sluneční erupcí třídy X1.9. Když takový oblak nabitých částic dopadne na Zemi, naruší to podle portálu NASA její magnetosféru (magnetické pole), které nás běžně chrání před většinou nebezpečného kosmického záření.

Tato interakce vytváří geomagnetickou bouři, která se projevuje jako intenzivní „burácení“ v magnetickém poli planety. Ačkoli to zní těžko představitelně, je to podobné tomu, když do jezera hodíme kamen. Vzniknou vlny, které se šíří dál. Naše planeta se chová podobně, protože magnetické linie se kolem Země doslova „rozvíří“.

Polární záře i mimo polární kruh

Nejviditelnějším a nejzajímavějším dopadem takové bouře je polární záře, tedy severní i jižní světelné pásy, které obvykle vídáme jen daleko na severu nebo jihu planety. Teď ale mohou být viditelné i na místech, kde je neobvyklé je zahlédnout, tedy i u nás ve střední Evropě nebo například v severních částech Spojených států, ovšem pokud je jasno.

Barevné světelné závoje vznikají, když nabité sluneční částice narážejí na atmosféru a excitované atomy kyslíku či dusíku se opět uklidňují, a tím vyzařují světlo. Výsledkem jsou zelené, červené nebo fialové záře, které učarují i těm, co se jinak o astronomii nezajímají.

Dopad na technologie

Pro běžného pozorovatele je největší událostí zmíněná světelná show na obloze. Pro technické systémy je však sluneční bouře výzvou. Magnetické bouře totiž mohou narušit některé typy radiových a navigačních signálů, zejména v letectví nebo v rámci fungování satelitních služeb. Silné geomagnetické turbulence mohou také indukovat proudy v elektrickém vedení, což může, za extrémních podmínek, způsobit přetížení nebo výpadky, pokud proti tomu nejsou sítě dobře chráněné.

Nabité částice také mohou ovlivnit citlivé technologie na oběžné dráze, včetně starších satelitů. I když dnes technika většinou zvládá přechodné výkyvy, vědci i technici sledují vývoj situace a připravují se na případné zvýšené zatížení systémů.

Nebezpečí pro astronauty

Další, méně viditelný dopad, má zvýšené radiační záření ve vyšších vrstvách atmosféry. To může být rizikové především pro astronauty na orbitálních stanicích nebo vědecké sondy. Zvýšené radiační podmínky mohou ovlivnit i letadla, která se pohybují nad polárními oblastmi, proto se v těchto případech doporučují úpravy tras anebo jiná preventivní opatření.

Slunce a jeho cykly

Obdobné bouře nejsou úplně výjimečné. Slunce prochází přibližně 11letým cyklem aktivity, během kterého se střídají období klidu a období intenzivní aktivity. V období tzv. slunečního maxima jsou erupce a CME (coronal mass ejection) častější a Země je vystavena větší pravděpodobnosti výskytu geomagnetických bouří.

Zdroj: NOAA, CNN, NASA

#Slunce #bouře #záře #polární #magnetosféra

Mohlo by vás zajímat

Reklama