Vědci objevili, kdy se začaly hýbat na Zemi kontinenty

Bez deskové tektoniky by Země byla jiným světem / Maxwell Fury, Pixabay
Zemský povrch je, ačkoliv se to na první pohled nezdá, neustále v pohybu. Litosféra, pevná vnější slupka planety, je rozlámána do litosférických desek, které se v geologickém čase po stovky milionů let pomalu pohybují, narážejí na sebe, přesunují a podsouvají jedna pod druhou.

Proces, nazývaný desková tektonika, je dle časopisu Precambrian Research tím, co pohání sopky, zemětřesení, vznik a zánik hor i oceánů. Teorie deskové tektoniky se etablovala v 60. letech 20. století a v geologických vědách to byl převrat srovnatelný s tím, co Darwinova evoluční teorie znamenala pro biologii.

Tehdy vědci konečně pochopili, proč obrysy kontinentů do sebe pasují jako puzzle, proč jsou sopky a zemětřesení soustředěné v úzkých pásech na mapě světa a proč v hloubce oceánů existují gigantické podmořské hřbety. Za posledních šedesát let se desková tektonika stala pevným základem, na němž stojí veškeré moderní myšlení o Zemi.

Přestože víme, jak desková tektonika funguje, dodnes se vedou bouřlivé vědecké spory o tom, kdy k tomu vlastně poprvé došlo. Odhady se pohybují v ohromujícím rozmezí, od více než 4 miliard let po zhruba 800 milionů let před současností.

Jde přitom o klíčovou otázku. Bez deskové tektoniky by Země byla jiným světem, bez charakteristického koloběhu hornin, s jinou atmosférou a jinými podmínkami pro vznik a vývoj života.

Důkaz dosud chyběl

Problém je v tom, že klíčové horniny starší než 2 až 3 miliardy let, které pravděpodobně zaznamenávají tyto procesy, jsou vzácné a silně přepracované právě deskovou tektonikou. Průkazné stopy horizontálního pohybu litosférických desek v takovém stáří jsou nesmírně vzácné, a právě to se týmu z Přírodovědecké fakulty UK podařilo změnit.

Jedním z důkazů, že se litosférické desky pohybovaly horizontálně, jsou pásy vysokých hor, které vznikají při kolizi dvou litosférických desek. Některá horská pásma jsou navíc díky horotvorným procesům zakřivena do tvaru písmene U, tvoří oblouk, který vznikl rotací kolem svislé osy.

Vznik takové orokliny nelze vysvětlit jinak než horizontálním pohybem desek. To ji odlišuje od jiných geologických struktur, které mohou vznikat i čistě vertikálními pohyby, typickými pro ranou fázi vývoje Země, kdy byl povrch planety formován především rozdíly v hustotě tehdejších zemských materiálů. Existence orokliny je tedy přímým dokladem deskové tektoniky.

Nejstarší nalezená oroklina

Doposud dokumentované orokliny v období prahor a starohor jsou velmi vzácné. Jediný dřívější doložený příklad z prekambria pochází ze Skandinávie a je „mladý" přibližně 1,87 miliardy let. Nově popsaná oroklina provincie Superior je tedy o téměř 800 milionů let starší a představuje vůbec nejstarší oroklinu na Zemi, jaká byla kdy doložena.

To zároveň znamená, že desková tektonika, jak ji dnes chápeme, tedy s rozsáhlými horizontálními pohyby desek na vzdálenosti stovek až tisíců kilometrů, fungovala na naší planetě přinejmenším před 2,7 miliardami let.

Zdroj: Precambrian Research, Přírodovědecká fakulta UK

#Země #planeta #litosféra #kontinenty #tektonika

Mohlo by vás zajímat

Reklama