Sypané hráze se přestaly stavět po šílené katastrofě na přehradě v Jizerských horách, kdy přišlo o život 67 lidí

18. září 1916 v 15.30 hodin objevili lesní dělníci první průsak vody v hrázi asi o velikosti 2 cm / Pixabay
V žebříčku nejhorších přírodních katastrof u nás zaujímá jedno z čelních míst protržení přehradní hráze na řece Bílá Desná v Jizerských horách. Co se tehdy vlastně stalo?

Původně šlo o projekt vodních děl na řekách Černá a Bílá Desná. Vyžádaly si je časté záplavy v podhůří Jizerských hor, ke kterým docházelo během celého 19. století. 

Přehrady na obou řekách se začaly stavět ve 2. polovině roku 1911. Šlo o sypané hráze. Bohužel stavba rozhodně neprobíhala hladce. Komplikovaly ji jak časté deště v této oblasti, tak především vypuknutí 1. světové války. Kvůli ní musela být přijata určitá úsporná opatření.

Nakonec se ale stavba přesto chýlila k závěru. Kolaudace obou přehrad na Černé Bílé Desné proběhla v listopadu 1915. Jenže brzy se ukázalo, že jedna ze dvou přehrad, konkrétně Bílá Desná, nachystala lidem peklo.

Proud smete všechno 

Vydržela totiž jenom deset měsíců. Dne 18. září 1916 v 15.30 hodin objevili lesní dělníci první průsak vody v hrázi asi o velikosti 2 cm. Jenže už tehdy bylo na všechno pozdě. Proud prosakující vody rychle sílil. Dělníkům po půl hodině nezbylo nic jiného, než prchnout. Už ve čtvrt na pět se propadla dlažba a ve třičtvrtě na pět už v hrázi zela neuvěřitelná, 40 metrů široká, trhlina.

Voda se překotně valila do údolí a nešlo už prakticky nic dělat. Nejdříve příval vodního živlu zamířil k blízké pile a s kládami uskladněnými u ní si hrál jako s hračkami. Vyvracel stromy a celá spoušť valící se korytem ničila všechno včetně domů. 

Jaká byla bilance katastrofy? 

O život zde přišlo 67 lidí. Dalších 370 ale přišlo o přístřeší. 95 rodin se okamžikem zkázy ocitlo bez domova. Bylo zničeno 38 domů a dalších 69 značně poškozeno. Celkem 1020 lidí přišlo o práci. 

Ještě pár důležitých technických dat, které by neměly chybět, abyste získali bližší představu o přehradě a neštěstí, které přinesla. Celkově byla přehrada stavěná na objem vody 400 000 m3. Při protržení se zde nacházelo celkem 290 000 m3 vody. Její hráz měla v koruně délku 172,8 metrů, šířku potom 5,5 metrů. Šířka hráze u paty potom činila 54 metrů. Místo s největší hloubkou mělo celkem 17,5 metru. Plošná výměra 8,4 ha. 

Věž jako memento

Stavební dozor na přehradě spáchal sebevraždu. Stavby dalších sypaných hrází byly na základě této tragédie zastaveny – a to dokonce po celém světě. Informace o neštěstí se totiž rychle rozletěla do světa a měla skutečně obrovský dosah.

Co z původní přehrady, k jejíž rekonstrukci už nikdy nedošlo, vlastně zůstalo? Prakticky neporušená zůstala šoupátková věž v místě protržení, dnes tvoří memento tragédie. Byl zde vybudován pomník obětem, nechybí informační panely obsahující zajímavosti týkající se přehrady i tragédie samotné. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama