Jak se pomocí vodních hodin měřil přesný čas: Proč nahradily ty sluneční?

Rok si Egypťané dělili do 365 dnů a dvanácti měsíců po třiceti dnech / Pixabay
Civilizace žijící v údolí řeky Nil byla nesmírně vyspělá. Starověcí Egypťané měli velké znalosti matematiky, které dokázali použít v řadě různorodých oborů, například pro realizaci staveb, ale také pro měření času.

Samozřejmě znali sluneční hodiny, dokázali měřit čas i podle hvězd. Jenže Slunce svítilo jenom ve dne, hvězdy zase na obloze zářily pouze v noci. Jak zachytit celý den, tedy 24 hodin? A jak si vůbec dokázali čas rozdělit?

Slunce zaleze za mrak 

S počítáním času si Egypťané poradili hodně brzy, historikové se domnívají, že dokázali počítat čas už někdy kolem roku 3000 př. n. l. (některé prameny uvádějí, že ještě dříve), ovšem samostatně ve dne a v noci. Sluneční hodiny založené na určování času během dne pomocí vrhaného stínu byly překvapivě přesné, ovšem smůla byla ve chvíli, kdy se slunce zrovna schovalo za mrak. 

Předbíhání nebo zpožďování jenom o 5-10 minut

Rok si Egypťané dělili do 365 dnů a dvanácti měsíců po třiceti dnech, navíc se k nim přidávalo 5 dnů. Den a noc na dvanáct hodin. Výhodou je, že v zeměpisných šířkách, kde leží Egypt, byl minimální rozdíl v době trvání světla a tmy.

V důsledku toho docházelo k tomu, že se hodiny zpožďovaly nebo předbíhaly pouze o asi 5 až 10 minut. Zatím také Egypťané neužívali minuty a vteřiny, ty se objevily až v době Ptolemaiovců. Smeteny ze stolu byly také úvahy o zavedení hodin, které by měly pevnou délku trvání.

Když měří voda 

Za vlády faraona Amenhotepa III., tedy zhruba v období kolem roku 1380 př. n. l., se začínají využívat umělé vodní hodiny zvané klepsydra. Znamená to ohromnou změnu, konečně je totiž možné měřit čas jak ve dne, tak i v noci jedněmi hodinami – po celých 24 hodin.

Na jakém principu tyto hodiny vlastně pracují? Využívají vlastně tíhovou energii vody. Tvoří je kamenná nádoba ve tvaru kužele, která je vysoká 35 cm a její průměr činí 49 cm. Na spodku nádoby byl otvor. Nádoba se plnila vodou a voda z ní vytékala. Na vnitřní straně nádoby byly vyryté hodiny, tedy dvanáct sloupců, jež odpovídaly délce hodin. Měnící se výška hladiny ukazuje, jak plyne čas - dokáže odměřit určitý časový úsek, například hodinu. Nevýhodou je, že hodiny musí někdo obsluhovat (plnění nádoby vodou). 

Zpřesnění vynálezu

Zatímco původně měly vodní hodiny hned několik otvorů, egyptský dvorní úředník Amenemhet vytvořil někdy kolem roku 1326 př. n. l. takové, z nichž voda odtékala jenom jedním otvorem. Odchylky v jejich funkci byly přitom jenom 5 až 10 minut. Nádoba vodních hodin zároveň bývala velice bohatě zdobená, vlastně se jednalo o umělecké dílo.

Vodní hodiny se potom zhruba někdy kolem roku 1200 př. n. l. dostaly do Číny, zásluhou řeckého filozofa Platóna pak přibližně v období kolem roku 400 př. n. l. i do Řecka. Řekové se podíleli na jejich dalším zdokonalování. 

#Egypt #vodní hodiny #Ptolemaiovci #Platón

Mohlo by vás zajímat

Reklama