Nejtragičtější zemětřesení v dějinách zabilo 830.000 lidí: Řeky obrátily svůj tok a cesty byly zcela zničeny

Na některých místech se země náhle zvedla a vytvořila nové vrchy nebo se prudce propadla v nová údolí / Pixabay
Zemětřesení v čínské provincii Šen-si je považováno za dosud vůbec nejhorší zemětřesení v lidské historii. Uplynulo od něj už 462 let, a přesto je stále hrozivým mementem.

Došlo k němu ráno 23. ledna 1556. Tehdy v Číně vládl Ťi-ťing z dynastie Ming. “V zimě roku 1556 po Kr. byly provincie Šan-si a Šen-si zasaženy katastrofickým zemětřesením. V našem okrese Chua se udála mnohá neštěstí. Hory a řeky byly přemístěny a cesty zničeny. Na některých místech se země náhle zvedla a vytvořila nové vrchy nebo se prudce propadla v nová údolí. Jinde ze země vyrazila nová říčka nebo země pukla a objevily se nové strže. Domy, úřady, chrámy a městské hradby se zřítily bez varování,” líčí tragédii tehdejší historické prameny.

Ačkoli tehdy v 16. století samozřejmě ještě neprobíhalo měření síly zemětřesení podle magnitudy, dnešní odhady mluví o tom, že se jednalo o otřesy zhruba 8-8,3 Richterovy škály. Epicentrum otřesů se nacházelo v okrese Chua nedaleko stejnojmenné hory. Přibližně dalšího půl roku docházelo každý měsíc ještě k dalším otřesům.

Postihne přes 97 okresů nacházejících se v provinciích Šen-si a Šan-si, Che-nan, Kan-su, Che-pej, Šan-tung. Chu-pej, Chu-nan, Ťiang-su a také An-chuej. Jisté je, že zemětřesení se stalo příčinou změny toku některých řek a poničena byla i tehdejší dopravní síť. Pochopitelně se značně mění i charakter krajiny. Vznikají nová údolí a hory. 

Mohutné sesuvy spraše

Spousta lidí tehdy v Číně žilo v zemnicích, respektive jeskyních, které jsou zahloubeny ve sprašových svazích (spraš je jemná hornina skládající se z úlomků a křemitého prachu, které navane vítr). Výhodou je, že se v tomto materiálu, který sem přihnal především vítr z pouště Gobi, velice snadnou hloubí třeba tunely nebo jeskyně. Na druhou stranu eroze to zde má velice snadné. Zákonitě proto dojde k mohutným sesuvům půdy a spousta lidí tím pádem zahyne přímo doma. 

Umírá 60 % obyvatel 

Bilance je více než krutá. Otřesy půdy postihnou pás země dlouhý asi 800-850 kilometrů a zahyne při nich asi 60 % obyvatel celé oblasti. Odhady říkají, že jich mohlo být až 830.000. Obrovský počet obětí je způsobem právě charakterem obydlí, v nichž velká část čínské populace tehdy žije. Jeskyně, zbudované z prachu pouště Gobi ve svazích, jsou velice snadno zasypány. Hmotné škody, které katastrofa způsobila, dodnes nelze vyčíslit.

Vlastně živel zničil velkou část tehdejší vnitřní Číny. Lidé si ale díky tomu začali po zemětřesení stavět svoje příbytky z odolnějších materiálů, takže se dá říci, že i tato negativní zkušenost nakonec přinesla určitý pozitivní efekt. 

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama