Prokletá výprava do Peru: Před 48 lety zahynulo patnáct československých horolezců. Co se tehdy stalo?

Huascarán je nejvyšší hora Peru a čtvrtá nejvyšší hora Jižní Ameriky / Pixabay
Peruánskou horu Huascarán zakrývá ledovec. Bohužel pod ledovcem se nachází údolí, kde žije poměrně velké množství obyvatel. Ti bohužel doplatili na svoje bydliště už v roce 1962. Tehdy se z hory utrhla lavina plná sněhu a kamení.

Bohužel pod sebou pohřbila i 3500 lidí. Po osmi letech se zopakoval velice podobný příběh. I tehdy přichází zemětřesení. Jeho obětí se ovšem stanou i českoslovenští horolezci. 

Země se v Peru 31. května 1970 v 15 hodin a 23 minut začíná chvět. Otřesy dosahují až 7,9 stupňů Richterovy škály. Ohnisko zemětřesení se nalézá pod zemským povrchem u pobřeží Tichého oceánu. Právě vlivem silných otřesů se kus ledovce uvolní. Padá dolů do údolí.

Celkově sesuv obsahuje zhruba 100 milionů krychlových metrů sněhu a ledu. Na tající sníh se při sešupu ledosněhové masy nabaluje kamení a sutiny, takže masa je ještě nebezpečnější. Navíc se řítí do údolí velkou rychlostí dosahující až 400 km v hodině.

Neštěstí se žene šílenou rychlostí

U řeky Santa jí stojí v cestě hned dvě vesnice, které nemilosrdně smete z povrchu zemského. Smrt tu najde podle odhadů až 21 000 lidí. S sebou pak lavina bere i vodu z řeky. Změní se pak ve směs ledu, sněhu, kamení a bahna.

Rozmočením se ale podstatně zbrzdí rychlost laviny. Z původní rychlosti 400 km/h se dostane na přibližně 25 km v hodině. Nakonec svým působením převálcuje území 22,5 km čtverečních. Vrstva bahna, kamení, sněhu a ledu je vysoká od 5 do 10 metrů. 

Peruánské pozvání 

O život zde přijde i 15 členů československé expedice. Když se totiž v roce 1969 koná v tehdejším Československu kongres mezinárodní horolezecké federace UIAA, během něho se našim horolezcům povede vytvořit kontakt s Peruánci. Ti pozvou své československé kolegy na expedici do And. Zrodí se tak Expedice Peru 1970. 

Účastníků nakonec odletí patnáct. Ve výpravě nechybí známý horolezec Ivan Bortel, fotograf Vilém Heckel nebo atlet a lyžař Jiří Jech. Startují 23. dubna 1970. Když se nakonec dostanou až do Limy, musí čekat na připlutí parníku se zásobami.

Kvůli tomu vybudují základní tábor teprve 13. května 1970 u jezera Llanganuco v nadmořské výšce 3850 metrů, a to v údolí mezi severní stěnou hor Huascaránu a Huandoye. 

První oběť 

První smůla je postihne už 16. května 1970, kdy Ivan Bortel sklouzne po kameni do propasti a po 30 metrovém pádu se udeří do hlavy. Je na místě mrtev. Výprava řeší, co teď. Vrátí se zpátky do Limy a objevují se návrhy na návrat domů.

Pak se ale rozhodnou vystoupit na Huascarán. Odcestují znovu do základního tábora. V odpoledních hodinách 31. května 1970 celá expedice odpočívá, když slyší hukot a zaznamenává otřesy. Lavina míří k městu Yungay, kde žije 18 000 obyvatel. Zachrání se z nich jenom 400. 

Nikdo nepřežil 

Podle svědectví přeživších československý tábor smetla lavina. Ze stanů nezbylo nic. Pod hromadou sutin skončil i náklaďák. Když se zprávy o katastrofě dostanou do Československa, nejprve rodiny účastníků doufají, že se jejich blízcí zachránili v jeskyni.

Nakonec se ale ukáže, že nikdo nepřežil, což potvrdí dvanáct dní po vypuknutí zemětřesení chilská záchranná expedice. Kromě čtrnácti členů výpravy zde zemře i chilský horolezec Pedro Nuňez, který v té době byl s našimi horolezci v jejich základním táboře.  

Mohlo by vás zajímat

Reklama