První budík na světě sestrojil už řecký filozof Platón, fungoval jako vodní hodiny

První historický budík pochází z pozdního středověku, z roku 1380 / Pixabay
Spousta lidí tenhle přístroj nenávidí. Sladce si vyspává, když tu náhle: crr, crr. Budík přeruší vaši siestu a uvítá vás do nového dne. Není to rozhodně nic příjemného. Většina z nás by v tu chvíli vyhodila budík z okna. Dnes už se mnoho lidí nechává budit mobilním telefonem. Málokdo ale tuší, že budík má překvapivě dlouhou historii.

Myšlenka hodin, které by uplynutí určitého časového úseku oznamovaly jasným a dostatečně hlasitým zvukem lidem nedala spát. Bylo jasné, že by se tento efekt dal v praxi velmi dobře využít. Mužem, který se toho chopil, byl prý řecký filozof Platón, který žil na konci 5. a ve 4. století př. n l.

Vytvořil vodní hodiny, kterými již Egypťané dokázali velice přesně měřit čas. Ovšem vylepšil je. Udělal hodiny pracující na základě nádob, které se postupně naplňují. Vymyslel to tak, že když došlo k naplnění poslední nádoby, ta začala vydávat pištivý zvuk, který by se dal přirovnat k pískání čajové konvice.

Spolehlivě tak tímto zvukem vzbudil studenty, jež chodili pozdě na jeho přednášky. Právě tenhle problém údajně stál za jeho vynálezem. Nebyl ale sám, kdo chtěl zvukem dá najevo, kolik je hodin. 

Kap, kap moc velký efekt nemá

V egyptské Alexandrii žije ve 3. století př. n. l. vynálezce jménem Ktesibios. Vynalézá velice pilně, stává se tvůrcem hydraulisu (vodní varhany), ale také odsávací pumpy a vodních hodin. Nás zajímá hlavně posledně jmenovaný vynález, protože jde vlastně o nejstarší budík.

Tyto vodní hodiny totiž dokážou nejenom měřit čas, ale zároveň také oznamovat určitý časový úsek, který právě proběhl. Princip byl jednoduchý. Voda kapala na gong, který takto vydával zvuk. Nebyl ovšem tak silný, aby vás dokázal vzbudit z hlubokého spánku. Ovšem zvuk to byl, takže s trochou nadsázky ho můžeme označit za předchůdce budíku. I když Platónovo řešení asi mělo větší efekt. 

Buzení klepáním na okno

První historický budík ale pochází až z pozdního středověku, z roku 1380. Probíral ze spánku mnichy v norimberském klášteře. Hodiny opatřené zvonkem, tedy ony mohutné budíky, které se používaly za časů našich prababiček, ale bývaly kdysi dávno docela drahé. Rozhodně si je nemohl dovolit každý.

Proto se hlavně ve Velké Británii někdy ve 20. letech 20. století ujala práce klepače na okno. Muž s dřevěnou tyčí ukončenou drátěným svazkem jednoduše zaklepal na okno bytu daného zaměstnance a tím ho vzbudil. Existovaly firmy, které měly svoje budiče, aby si zajistily, že jejich dělníci dorazí do práce v přesně danou hodinu. Někdy byli ochotni buzení provádět i policisté jako přivýdělek ke své hlavní práci. 

#budík #Platón #Ktesibios #vodní hodiny

Mohlo by vás zajímat

Reklama