HAARP: Pravda nebo mýtus o umělém vyvolání sucha, deště nebo dokonce zemětřesení?

Může tento polární výzkumný program způsobit přírodní katastrofy? / Pixabay
HARP neboli High-frequency Active Auroral Research Program, za touto tajemnou zkratkou se skrývá vysokofrekvenční polární výzkumný program. Ačkoli má jít o výzkum ionosféry, spousta lidí to zpochybňuje a tvrdí, že je to spíše vojenská záležitost, respektive geofyzikální zbraň, která si ví rady třeba s tím, jak uměle vyvolat změny klimatu.

Objevuje se řada konspiračních teorií o tom, že HAARP dokáže uměle spustit zemětřesení, nebo také vyvolat sucho, déšť nebo cyklóny. Nejde tak o úder přírodního živlu, ale o opravdu cílené nasazení zbraně, která je schopna ovlivnit klima a výkyvy počasí. Jak je to ve skutečnosti?

Pravda je taková, že se HAARP opravdu zabývá ionosférou. Jedna ze základen leží na Aljašce v oblasti Gakona, na menší narazíme v Arecibu v Norsku a také v Portoriku. Systém tvoří antény, na Aljašce jich je celkem 180 (12 krát 15 na ploše 13 hektarů).

Na každé se nachází dva dipólové přenašeče, které vykazují výkon 10 000 wattů. Výkon soustavy činí 3,6 milionu wattů a antény jsou nastaveny na kmitočty 2,8-7 MHz a 7-10 MHz. V podstatě HAARP posílá do ionosféry elektromagnetické vlnění. Vlastně se dá říci, že ionosféra je anténou s možností zaměřit její signál. 

Výkon 3,6 miliardy wattů

Pokud se naskytnou určité meteorologické podmínky, je možné z ionosféry získat elektromagnetickou energii. Díky iontům se jí tam nachází značné množství. Když se výkon zařízení nastaví na jeden bod na obloze, může se výkon tisícinásobně zesílit.

Pak už nemáme k dispozici jen 3,6 milionu wattů, ale dokonce 3,6 miliardy wattů. V podstatě toto vysílání signálu navazuje na výzkumy Nikoly Tesly. Na ně navázal roku 1983 Bernard Eastlund, který se zabýval Teslovými teoriemi o řízené energii a zároveň přinutil americké ministerstvo obrany, aby se těmto otázkám věnovalo.

Radarový průzkum nebo snímkování Země

Počínaje rokem 1991 pak Eastlund vedl divizi APTI (Arco Power Technologies), která se věnovala HAARPu. Testování se konalo roku 1994 a pak se spouštělo minimálně jednou měsíčně. Ačkoli mělo jít oficiálně o výzkum atmosféry, skutečnost může být jiná. Může to být třeba radar, který snímá až za horizont a mohl by vytvořit radarovou mapu planety Země.

Další možností je, že HAARP umí vzhledem ke svému výkonu elektromagnetické vlny procpat třeba i vodou nebo pevnými látkami. V podstatě by se takto dala snímkovat Země - pátrat po nerostných ložiskách, po aktivních jaderných zařízeních atd. 

Otazníky kolem projektu

Dále lze s HAARPem vytvořit elektromagnetický štít schopný zničit balistické rakety. HAARP také může mít vliv na počasí. Ionizací nebo ohřevem atmosféry se totiž dá dost výrazně usměrnit proudění vzduchu. Je tedy možné způsobit mrazy, horka či tornádo.

Není vyloučeno, že by bylo možné zářením zasáhnout také magma v podzemí a vyvolat tak zemětřesení. Lze i ovlivňovat magnetosféru Země. Ačkoli byl projekt v roce 2014 oficiálně ukončen, stále budí nezodpovězené otázky.

 
Vstoupit do diskuze  (2)

Mohlo by vás zajímat

Reklama