Grónský ledovec taje nepředstavitelnou rychlostí a nebezpečně zvedá hladinu moří

 
Další 1 fotografie v galerii
Vzestup tání začal v polovině 80. let 20. století, kdy se začala měnit atmosféra / Pixabay
Tání grónských ledovců pokračuje neuvěřitelným tempem. Povrchové tání zde začalo už v polovině 19. století. Podle nové studie je Grónsko jedním z klíčových hnacích sil vzestupu hladin moří. Více než polovina vody z ledovce, která vtéká do oceánu, pochází ze sněhu na vrcholu ledovce.

Vědci prohlásili, že tání ledovců už probíhá mimo jakékoli odhadnutelné křivky grafů. Tvrdí, že pokud bude ledová hmota nadále mizet stejnou rychlostí, jako dosud, urychlí vzestup mořských hladin.

Vysoké teploty v posledních horkých létech jsou hlavní příčinou tání sněhu a ledu z ledovců. Vědci nabízejí nové důkazy toho, jak změny klimatu mají dopad na tání ledu v Arktidě a nárůstu hladin oceánů. Podle vedoucího studie doktora Luka Trusela z Rowanské univerzity ve Spojených státech amerických se v důsledku tání Grónsko stále více přibližuje k mořské hladině. 

Nárůst je 50%

Vzestup tání začal v polovině 80. let 20. století, kdy se začala měnit atmosféra. Z historického hlediska už jsou dnešní teploty mimo grafy, což studie dokazuje. „Zjistili jsme 50 % nárůst celkového odtoku z ledovců oproti začátku průmyslové éry a 30 % nárůst během samotného 20. století,“ uvádějí vědci z výzkumného týmu. S každým dalším stupněm oteplování bude Grónsko více a více tát. Situace se bude zhoršovat, protože i stav klimatu se zhoršuje. 

Navrtali samotné jádro ledovce

Aby se zjistilo, jak se v minulých staletích intenzivně rozpouštěl led a síh v Grónsku, použil výzkumný tým vrták, aby získal ledové jádro z ledovce, a to přímo ze samotné vrstvy ledu a v sousedství ledové krusty také v nadmořské výšce nad 600 metrů nad mořem.

Vědci vrtali v těchto výškách, aby v jádře našli záznamy o tání v minulosti, a to zpětně až do 17. století. V nižších výškách, kde je tání nejintenzivnější, vytéká z ledové vrstvy voda a zvyšuje hladinu moře, ale o tání zde nezůstává žádný měřitelný záznam. 

Jak určit tloušťku vrstvy 

Ve vyšších nadmořských výškách se ale letní tání rychle zmírňuje při kontaktu se zmrazeným sněhovým podkladem, který se nalézá dole pod ním. Tím brání tomu, aby ledovec odtékal. Místo toho se tvoří zřetelné ledové kousky, které se během času hromadí v husté vrstvě.

Zde pak vědci měřili fyzikální a chemické vlastnosti těchto vrstev, aby určili jejich tloušťky a stáří. Tmavé pásy, které vedou vodorovně přes jádro, umožnily vědcům vizuálně zaznamenat sílu tání na povrchu doslova rok za rokem. 

Tlustší roztálé vrstvy představovaly roky s vyšším táním, zatímco tenčí části vykazovaly roky s méně táním. Kombinace výsledků z několika vrstev ledu a pozorování tání ze satelitů a sofistikovaných klimatických modelů vědcům ukázala, že tloušťka vrstev, jež se rozustila, za rok jasně sleduje obecný extrémní trend tání v celém Grónsku.

Záznamy o ledových jádrech tvoří kritický historický kontext. Družicová měření se provádějí až od konce 70. let 20. století, takže ta hlubší srovnání dále do minulosti neumožňují. 

Výzkum potvrdil extrém v porovnání s minulostí 

Spoluautor studie Matt Osman uvedl: „Mysleli jsme, že v posledních desetiletích došlo k velkému tání, ale předtím jsme neměli žádný základ pro srovnání s mírou tání v minulosti.“ Vzorkováním ledu ale dokázali rozšířit data za satelitů o faktor 10 a získat tak mnohem jasnější obraz o tom, jak extrémně neobvyklé je tání v posledních desetiletích ve srovnání s minulostí. Podle doktora Trusela dnes oteplování přináší větší škody než v minulosti. 

 
Vstoupit do diskuze  (4)

Mohlo by vás zajímat

Reklama