Češi vymysleli revoluční motorku s variabilní vidlicí: Proč se bude řídit lépe?

Vývojářský tým zařízení nainstaloval na soudobý superbike Yamaha YZF-R1 / VŠB-TUO
Každá motorka má přední vidlici a motor se zadní částí, mezi kterými je určitý pevný úhel. Právě ten rozhoduje o vlastnostech daného motocyklu.

Vědci z Institutu dopravy a Katedry aplikované mechaniky Fakulty strojní VŠB-TUO přišli s variabilní vidlicí pro sériové motocykly, kterou vyvíjí už několik let. V České republice mají zařízení patentováno, nyní čekají na udělení patentu pro Evropský trh.

A jak taková variabilní geometrie vidlice vůbec funguje? „Každá motorka má přední vidlici a  motor se zadní částí, mezi kterými je určitý pevný úhel. Právě ten rozhoduje o vlastnostech daného motocyklu,“ vysvětluje Ing. Jakub Šmiraus, Ph.D. Pokud je tedy úhel malý, rozvor je obvykle krátký, jedná se o motorku spíše do městského provozu, kde je  předpokládána také nižší rychlost avšak časté a prudké změny směru jízdy.

Pokud je úhel větší, obvykle pak vzdálenost mezi koly naroste, motorka je spíše cestovní, se kterou se jezdí komfortně vyššími rychlostmi, avšak obtížně manévruje. Řešení Institutu dopravy a Katedry aplikované mechaniky spočívá v tom, že by se tento úhel měnil během jízdy. „Změna proběhne elektronicky, jedná se o autonomní zařízení, do kterého člověk může vstoupit,“ dodává doktor Šmiraus.

Vývojářský tým zařízení nainstaloval na soudobý superbike Yamaha YZF-R1 a provedl úspěšné jízdní zkoušky. „Jedná se o adaptabilní  technologii, nový motocykl jsme vyvíjet nemuseli, pouze jsme zařízení zaměnili za původní vidlici motocyklu. Motorka je plně funkční, vyzkoušená, a to i v těžkých podmínkách provozu na závodním okruhu. Jezdili jsme s ní běžně přes  200 kilometrů za hodinu, bez poruch a potíží.“ 

Své zařízení pak tým prezentoval na motosalonu v Praze, kde se setkal s různými reakcemi. „Jedna část lidí nás chválila, druhá oponovala, že kdyby to zařízení bylo tak dobré, jak tvrdíme, už by s ním dávno někdo přišel,“ říká Jakub Šmiraus. A opravdu, oponenti měli skoro pravdu – v roce 2017,  více než rok po prezentaci v Praze, vystoupila společnost Honda na veletrhu v Las Vegas se svou vizí motocyklů budoucnosti v podobě autonomního motocyklu. Ta je vybavena právě systémem variabilní změny sklonu přední vidlice a také sama drží rovnováhu, když rychlostí chůze následuje svého majitele.  

„Svou technologii odkryli jen z části, ukázali, že by používali stejné autonomní systémy jako u aut doplněné hightech novinkami konstrukce podvozku, mezi kterými je i systém variabilní změny úhlu přední vidlice,“ dodává Šmiraus.

Tým tuší, že se od jejich řešení nijak zásadně odchylovat nemohou a bude velmi zajímavé sledovat, jaké technologie budou přední motocyklový výrobci používat a zda například nevyužijí vidlici již vyvinutou na půdě VŠB-TUO. Vývojářský tým VŠB – Technické univerzity Ostrava momentálně řeší funkční bezpečnost zařízení, což je pro silniční vozidla dnes tématem číslo jedna.  

V provozu může vždy dojít k závadě nebo systém vypadnout z autonomního režimu, a v tom případě se nesmí měnit úhel vidlice, protože by mohlo dojít k havárii. Tento problém se však zdá u konstrukčního řešení vyvinutého v Ostravě vyřešen.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama