Česká republika zaostává podle průzkumu v přípravě na přechod k elektromobilitě

Ceny vozidel jsou v České republice největší překážkou pro razantnější nástup elektromobility / Pixabay
Podle analýzy došlo za poslední rok ke zlepšení připravenosti na elektromobilitu ve všech 22 sledovaných státech, jenže právě v zemích východní Evropy, konkrétně v České republice, v Rumunsku a na Slovensku, bylo tempo zlepšování nejpomalejší.

EV Readiness Index zahrnuje tři hlavní kritéria: počet nových registrací elektrických vozidel v dané zemi, vyspělost infrastruktury nabíjení a také rozsah vládních pobídek. 

„Právě úroveň vládních pobídek je u nás a také na Slovensku vůbec nejslabší. Zatímco většina vyspělých ekonomik pracuje se systémem dotací na nákup elektromobilů, v naší zemi zatím řidiči s takovým stimulem počítat nemohou,“ říká Martin Brix ze společnosti LeasePlan Česká republika.

Analýza EV Readiness Index mapovala, jaká situace byla v jednotlivých státech v roce 2020. Například v Rakousku činila dotace na nákup plně elektrického vozidla nebo automobilu s vodíkovými palivovými články 5000 eur, cena vozu přitom neměla překročit 60 000 eur.

U plug-in hybridů (vyjma vozů s dieselovým agregátem) byla dotace 2000 eur. V Německu u elektromobilů s cenou pod 40 000 eur dosahovala dotace 6000 eur, v případě hybridů to bylo 4500 eur. V kategorii vozů s cenou od 40 000 do 65 000 eur se tyto částky snižovaly na 5000 eur, respektive 3750 eur. Česká republika žádné přímé dotace na nákup elektrických vozidel neposkytovala.

„Ceny vozidel jsou u nás největší překážkou pro razantnější nástup elektromobility. Přesto i v Česku zájem o tento pohon roste, a to hlavně ve firemní sféře. Vidíme to u svých zákazníků. Výrazně přibývá společností, které vyžadují konkrétní informace a analýzy ohledně elektromobility a jednotlivých typů elektromobilů i jejich provozu. Někteří zákazníci na základě našeho doporučení přistoupili k objednávce vozidel. Ukazuje se totiž, že elektrické vozy jsou už dnes v určitých případech i ekonomicky zajímavou volbou. Týká se to třeba rozvážkových firem působících v městských aglomeracích. Jestliže stát přijde s atraktivními pobídkami na nákup elektromobilů, jejich prodeje začnou růst výrazně rychleji než dosud. Zároveň to bude další impuls k rozšiřování nabíjecí infrastruktury,“ konstatuje Martin Brix.

Loni podle Svazu dovozců automobilů dosáhl v České republice podíl vozidel poháněných úplně anebo částečně elektřinou na celkových registracích nových vozů 2,4 %.

Pokud jde o hustotu nabíjecí infrastruktury, podle studie byla loni v České republice dostupná přibližně tisícovka veřejných nabíjecích stanic, v průměru 0,09 stanice na tisíc obyvatel. Horšího výsledku dosáhlo už jenom Polsko, Slovensko a Řecko. Oproti tomu v Nizozemsku připadlo na tisíc obyvatel 3,53 nabíjecí stanice, v Norsku 3,40 a v Rakousku 0,91.

O něco lépe si vedeme v počtu rychlonabíjecích stanic umístěných na dálnicích. V průměru máme na každých 100 kilometrech dálnic 40 rychlonabíjecích stanic, vedeme si tak lépe než třeba Dánsko, Finsko nebo Francie. Největší komfort mají v tomto ohledu k dispozici Norové se 789 rychlonabíjecími stanicemi na každých 100 kilometrech dálnic a Britové s 218 rychlonabíječkami, v Rakousku jich mají 68 na každé stovce dálničních kilometrů.

 
Vstoupit do diskuze  (2)

Mohlo by vás zajímat

Reklama