Hitler stavěl dálnici přes Čechy a Moravu, projekt A88 měl propojit Vídeň a Vratislav. Jak to dopadlo?

 
Další 1 fotografie v galerii
Hitler chtěl 320 kilometrů dlouhou dálnici vybudovat za pouhý rok a půl / Pixabay
Adolf Hitler chtěl ovládnout svět a ukázat mu svoji moc. Demonstroval ji různými způsoby včetně ohromujících staveb. Představíme vám některé z nich. Trosky některých z nich jsou dodnes svědectvím jedné odstrašující dějinné éry.

Československo mohlo mít dálnici už za první republiky. Plány na ni se totiž rodí už v roce 1935. Jenže všechno se protahuje, až se nakonec nepodaří postavit vůbec nic a do toho přijde v září 1938 Mnichovská dohoda.

Ukáže se ovšem, že dálnici, která protne Čechy a Moravu, má v úmyslu postavit Adolf Hitler. Chce totiž propojit Vídeň a Vratislav. Zrodí se tak projekt dálnice A88. Pozemky mu musíme dát zadarmo, ovšem financování celé stavby zajistí Třetí říše. Všechno jde ráz na ráz a kopat se začíná už v dubnu 1939.

Povede se jenom 83 kilometrů 

Celkem má být dálnice dlouhá asi 320 kilometrů. Plán zní jasně: vybudovat dálnici za pouhý rok a půl. To je velice odvážný projekt. Jenže brzy je všechno jinak. Už během října 1940 dochází k potížím s dodávkami cementu.

V dubnu 1942 pak Hitler zastaví stavbu úplně, potřebuje totiž cement pro vojenské účely a jeho využití k civilním stavbám tedy zakáže. Zůstane tak na našem území asi 83 km nedostavěné dálnice. Mimochodem, některé pozůstatky této nedokončené megalomanské stavby jsou viditelné dodnes.

Termín dokončení za půl roku 

Další nacistický megaprojekt je most přes Kerčskou úžinu na Krymu. Jeho stavbu si Hitler vyvzpomene poté, když se mu povede obsadit Krym a část Kavkazu a Ukrajiny. Potřebuje totiž zásobovat své vojáky a zhotovená lanovka je pro tyto účely nedostačující.

Proto architekt Albert Speer vytvoří návrh železničního a silničního mostu. Hitler je spokojen a přikazuje stavět. První práce probíhají už v březnu 1943. Vůdce naléhá, aby celá stavba byla hotová za půl roku. Šibeniční termín. 

Most vyletí do vzduchu 

Speer tuší, že Hitlerovo přání nedokáže splnit. Chybí mu dělníci, nepomohou ani stavební stroje, které na Krym putují. Po půlročním termínu stojí pouhá třetina celého plánovaného mostu. Přepočteno je toho asi 4,5 kilometru. Nakonec se toto veledílo nepovede dokončit.

Navíc Němci jsou nuceni ustupovat, protože na ně sovětská vojska velice vytrvale dotírají. Proto se nakonec rozhodnou celý most raději vyhodit do vzduchu, aby jejich stavbu nemohli Sověti jakkoli využívat. 

Obří shromaždiště a tribuna 

Vůdcovy plány tím ale ani zdaleka nekončí. Další jeho monstrózní myšlenkou je výstavba komplexu pro pravidelné sjezdy NSDAP. Na ploše asi 1100 hektarů se má zrodit v norimberské čtvrti Luipoldhain areál, který bude demonstrovat moc nacistů.

Pracovat se začíná už roku 1933, ovšem z gigantického projektu se nakonec uskuteční jenom zlomek. Konkrétně Zeppelinovo pole, shromaždiště, v jehož čele je 390 metrů dlouhá a 24 metrů vysoká tribuna. Z ní měl vůdce promlouvat ke svým lidem. 

Černá díra na peníze i materiál 

Z obří stavby sjezdové haly zbude pro změny jenom torzo ve tvaru podkovy. Podaří se zhotovit pouze hrubé zdi tří z celkem čtyř poschodí – tvoří memento nacistického velikášství a touze poroučet světu.

Problémem je hlavně to, že obří stavby spolykají neuvěřitelné množství finančních prostředků a materiálu. Obojí je ale potřeba na frontě, a proto jsou stavby v roce 1943 úplně zastaveny.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama